Když jsem poprvé uviděl ukázku připravované hry The Medium, byl jsem velice nadšen. Hra, ve které se bude prolínat náš svět se světem mrtvých, mě hodně zaujala. Je to adventura a ty já mám moc rád. Navíc klasická, jenž se hrdě hlásí ke starým tradicím. Což mě potěšilo ještě více. Žádná akční jízda, kde nejdříve střílíš a až poté řešíš nějakou hádanku, jak je dnes zvykem.

Polský Bloober Team zodpovědný za tento titul si mě dokázal získat již svými minulými hrami jako byl Layers of Fear a Observer. Obzvláště Observer mě pohltil svoji atmosférou připomínající kultovní film Blade Runner. Přítomnost herce Rutgera Hauera tam pak byla ona pomyslná třešnička navíc.

Tudíž, když vývojáři předvedli ukázku ze své nové hry The Medium, nedalo se netěšit. Sami tvůrci slibovali, že půjde o jejich nejambicióznější titul, na kterém kdy dělali. Tato hra byla v myslích Bloober Teamu neskutečných 10 let a teprve nyní, díky konzolím nové generace, mohli svoji vizi přinést nám hráčům v podobě, která by na minulé generaci konzolí možná nebyla. Také přítomnost legendárního skladatele Akiry Yamaoky, který má na svědomí hudbu k Silent Hill sérii, znělo prostě slibně. Hra je již venku a my se tak můžeme ponořit plnými doušky do tohoto psychologického hororu. Stálo to čekání za to? Nebo si vývojáři z polského Krakova ukousli až moc veliké sousto?

Příběh psaný ze záhrobí

Hlavní hrdinka Marianne, za kterou budeš hrát, může na první pohled působit jako obyčejná žena. Ovšem, není tomu tak. Marianne je totiž médium a umí nahlédnout do světa mrtvých a spojit se duchy a rozmlouvat s nimi. Pomáhá zemřelým v oné poslední cestě k věčnému klidu. Navíc pracuje v pohřebním ústavu a má tak pro tuhle práci ty nejlepší předpoklady. Jednoho dne ji neznámý muž kontaktuje telefonem a žádá ji, aby se vydala do hotelového komplexu Niwa. Marianne pronásleduje noční můra, ve které je zavražděná neznámá dívka a ještě k tomu ji skutečně zemřel otec. Snad zde nalezne odpovědi na všechny své otázky, kterých nemá zrovna málo a vydá se na cestu. Jakmile dorazí k hotelu Niwa, který je opuštěný a zchátralý, díky svému daru či prokletí pozná, že zde zemřelo mnoho lidí. Jak jistě tušíš, tak osamocený hotel obklopený lesem určitě skrývá nějaké to tajemství.

Aby toho nebylo málo, tak to vypadá, že Marianne k tomuto místu pojí něco ze své minulosti, ale nemůže si vzpomenout. Rozhodne se proto přijít celé věci na kloub. A zde se začíná rozjíždět příběh této hry. Ten je sám o sobě velice zajímavý, místy tajemný a dobře napsaný. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle hra nabízí a dokáže zaujmout tvou pozornost. Oblíbit si hlavní protagonistku nebudeš mít žádný problém a rád ji s nalézáním všech odpovědí rád pomůžeš. The Medium má velmi dobře zpracované filmečky, na které se dobře dívá a neruší. Také použití starých černobílých záběru je působivé a do hry se hodí.

Co určitě musím zmínit, je skvělá postava malé záhadné holčičky, která pobíhá po hotelu a jenž tě bude dějem provázet. Už při pohledu na ní je zcela jasné, že si toho moc vytrpěla. Tato postava je opravdu zahrána velice dobře. Je tajemná i zajímavá a byl jsem rád, za každou chvíli, kdy byla na scéně.

Dvojí realita

Co se týká náplně hry, čeká tě průzkum okolí ale i samotného hotelového komplexu Niwa. Budeš nalézat různé útržky zpráv, deníky i fotografie. Díky těmto věcem si budeš rozšiřovat informace o okolí i lidech, kteří zde byli a doplníš si tak příběh o nové, kolikrát důležité poznatky.

Posbíráš zde i různé předměty a použiješ je, aby ses dostal dál. Také je důkladně prozkoumáš, patřily totiž hostům hotelu. Rád bych tě upozornil, že tempo hry je pomalejšího rázu! Nebudeš zde běhat a likvidovat přízraky jako nějaký krotitel duchů. Tohle je zkrátka adventura a ne akční hra.

The Medium si bere inspiraci u slavných her jako je například Silent Hill, kterou může připomínat hlavně dvojí realitou. Musím říci, že propojení obou světů, neboli reality, je opravdu povedené. Systém rozdělené obrazovky, kdy se jedna postava nachází v našem světě, zatímco ta druhá v mrtvém, vypadá velmi působivě. Přechody mezi oběma realitami, zkrátka stojí za to a rozhodně si to užiješ. Moc se mi líbilo sledovat, jak hrdinka reaguje na to, co udělám v jednom světě a to se poté odráží v tom druhém. Budou tě čekat přesuny z jednoho světa do druhého, naučíš se je používat a ovládat. Když Marianne narazí na nějakou překážku, která ji nedovolí pokračovat dál, nemůžeš jít dál i v opačné realitě, dokud nepřijdeš na to, jak si uvolnit cestu apod. Na rozdělené obrazovce si zkrátka musíš pomáhat za obě verze Marianne.

Puzzle, stealth a průzkum

Budeš mít možnost zbavit se tíhy své tělesné schránky a pohybovat se po omezenou dobu ve světě mrtvých nezávislé na svém těle. I hádanky jsou součástí tohoto principu, tedy s využitím rozdvojené reality. Ale nemusíš mít strach, hádanky nejsou nijak těžké, spíš průměrné, což je na jednu stranu škoda. Větší obtížnost bych rozhodně uvítal. Také budeš čerpat zvláštní energii, díky které můžeš dát do provozu různá elektronická zařízení, sledovat cíl, dostat přes jinak nepřístupná místa, anebo tuto energii použít i jako takový štít na svoji obranu.

Hodně dobře působí zničené prostředí hotelu a občasné krvavé nápisy na stěnách, což napomáhá k budování tísnivé atmosféry. Až budeš zkoumat nějaký předmět a uslyšíš křik obětí které patřil, přejede ti mráz po zádech. Vykouzlit skvělou atmosféru, táhlé hra prostě umí dobře. I na hrátky s časem zde dojde. Zatím to zní dobře, viď? Kdepak jenom může být ten zakopaný pes? Jsou to bohužel občasné akční pasáže! Jde o něco, co tuhle hru doslova kazí. I díky kameře, která je v těchto chvílích slušně řečeno hrozná! Zvláště při akčních momentech s úprkem před démony. To budeš doslova posílat vývojáře do míst, kde slunce nesvítí.

Jsou zde i stealth pasáže, ale do MGS mají opravdu daleko a je to další věc, která ti nejspíš nesedne, neboť nejde o zajímavou část hry. Budeš se muset vyhýbat nepřátelům, schovávat se před nimi i utíkat do bezpečí, aby tě nechytili. Rozhodně nečekej, že se jim postavíš na odpor, jako třeba v Resident Evil a brokovnicí je pošleš na dovolenou. Abych byl upřímný, tyto části mi do hry zkrátka nesedí a ocenil bych, kdyby tam vůbec nebyly.

Téhle hře by daleko více sedělo, aby byla čistě adventurní. Průzkum okolí a hotelu, číst zprávy a deníky, zkoumat předměty a používat je, aby se ti zpřístupnili další části ve hře. Pěkně pomalu budovat hutnou atmosféru, přidat na obtížnosti hádanek, více pocítit strach a beznaděj. Klást si otázky, co se tady stalo a proč tomu tak bylo a hledat odpovědi. Vkládat střípek po střípků do tajemné skládačky, až k velkému finále. Ano, tohle by bylo naprosto super a umím si to i představit.

Psychologická detektivka

Co říci závěrem? Hra se prezentuje jako horor, ale rozhodně se nebudeš zvedat ze židle strachem a infarkt se také nedostaví. Ale občas se leknout i můžeš. Je to spíš, taková psychologická detektivka. Pokud ti nevadí pomalejší tempo, prohledávat okolí, místnosti, číst v denících a rozšířit si tak vědomosti o světě, lidech a příběhu, tak ano, určitě dej Mediu šanci.

Pusť si Rudovo testovací gameplay:

Další záběry ze hry

Závěrečné hodnocení

Klady

  • zajímavý a dobře napsaný příběh
  • grafika, zvuky i hudba
  • výborná atmosféra
  • dvojí realita

Zápory

  • pro někoho pomalé tempo
  • nízká obtížnost hádanek
  • doskakování textur
  • akční pasáže

Závěr:

Máš rád adventury? Pak jdi do této hry! Ale pokud raději drtíš démony podpatkem své boty a trháš jim hlavy, pak to pro tebe The Medium nejspíše nebude to pravé ořechové. I když hra má akční části, tak nepatří rozhodně k povedeným. Já i přes nějaké ty nedostatky ale spokojený byl a těch devět hodin jsem si užil. Pokud vznikne někdy druhý díl, určitě za něj budu rád.

Recenzovaná verze:
Xbox Series X

%

Pařanovo hodnocení