Spirit of the North – recenze

Americké indie Infuse Studio sídlící v americkém státě Raleight v Severní Karolíně, fungující od roku 2015 a čítající pouhé dva stálé vývojáře, vytvořilo hru s polární liškou, za kterou by se nemuselo stydět ani větší a slavnější studio. Hra Spirit of the Nort je podmanivá puzzle adventura, která nás vezme do krásného byť chladného severu.

O hledání a cestě

Příběh v této hře sice nějaký je, ale moc složitostí v něm nehledej. Jedná se totiž o prožitkovou cestovatelskou hledací logickou adventuru, kde je v podstatě jediným cílem dojít dál. Pokud jsi někdy hrál titul Journey, budeš vědět, jak to myslím. Ještě k jedné hře, by se dala tato připodobnit. Lost Ember mělo podobnou stylizaci a hratelnost, byť to bylo v teplejším prostředí a hrálo se za vlka.

Tady hraješ za astrální lišku. Začátek hry je hodně zdlouhavý a je vyprávěný bez řečí i titulků. Pochopíš z toho, že jsi se svojí liškou vydal na dalekou polární pouť, při své cestě ti však nachladla a osiřela. Její život zachránilo až setkání s astrální liškou a následná aktivace kamenných portálů připomínající kruhové Stonehenge, při kterém došlo ke spojení sil s tou druhou duchovní liškou. Tvá liška se tím nejen uzdravila, ale přidalo jí to i mystickou schopnost nabíjet se čarovným světlem.

S liškou tak přebíráš ze světelných rostlin světlemodrou duchovní energii, kterou uplatníš k aktivaci kamenných portálů, co ti posléze otevřou cestu a umožní cestovat dále. Občas nalezneš ostatky duchovního mnicha, který funguje podobně jako portál a po vyvolání jeho ducha se ti otevře nová cesta. Hratelnost je zde díky své jednoduchosti příliš jednotvárná, ale pocitový zážitek ze hry ti to nezkazí.

Nabít, ne zabít

Z toho co jsem ti výše popsal je možná už jasné, že tato hra je více o hledání, než o logických hádankách. Musíš nalézat ostatky, portály a květiny. Jedno nabití ti k aktivaci kamenného portálu většinou nestačí, protože velké portály si žádají i více energie. Průzkum okolí vyžaduje, že se svojí liškou běháš, kloužeš či skáčeš a snažíš se dostat občas i na těžko přístupná místa. Odměnou ti je nalezení toho, co jsi hledal a možnost pokračovat ve své daleké pouti.

Hra je členěna na kapitoly a každá z nich má trochu odlišné prostředí a místy i barevný nádech. Začátek hry je hodně pustý, všude je jen samý sníh a skal či řek by jsi se nedohledal. Postupně se však design úrovní výrazně změní a místy se budeš možná i kochat. Na hře je patrné menší rozpočet a nezávislost, ale tolik to nevadí. Je to totiž hodně odpočinková nenásilná hra, které se dá leccos i odpustit. Se svojí liškou se totiž musíš neustále nabíjet a ne někoho zabíjet. I takové hry mají své kouzlo!

Indie na next-genu

Spirit of the North vyšel na v květnu roku 2020 pro tradiční platformy včetně Nintenda Switch. Koncem minulého roku však zavítal i na next-gen konzole PlayStation 5 a Xbox Series. Při vydání konzole PS5 moc her šité na její výkon nebylo a mě zajímalo, jak se takový indie titul optimalizovaný pro nejnovější konzoli dobře hraje a zda využívá i nových funkcí PlayStationu.

Jelikož se jedná o nezávislou hru, tak jsem od toho raději moc nečekal a dobře jsem udělal. Vizuálně je sice patrná ostrost 4K rozlišení a vysoká snímková frekvence. To je ale tak všechno. Škoda, že nové funkce herního ovladače DualSense zde nebyly využity a až na občasné vibrace u některých portálů gamepad nedělá vůbec nic. Ovládání pohybů lišky je navíc docela nemotorné a působí animačně hodně laciným dojmem.

Pochválit hru však musím za klidnou přátelskou atmosféru a příjemné lahodící melodie. Pomalý zvuk klavíru a houslí je hodně uklidňující, byť dokáže i uspávat. Zvuky portálů, štěkot lišky a šplouchání vody má ASMR účinky.

Pusť si můj gameplay z PS5:

Závěrečné hodnocení