Každý z nás si čas od času řekne, že by bylo příjemné zahrát si klidnou, tahovou RPG hru, kde sem tam stříkne krev, co má příběh, který člověka pohltí a nepustí, dokud hru nedohraje, nebo únavou nebouchne hlavou o klávesnici… To bohužel není případ Ash of Gods: Redemption.

Tato hra pochází z Ruska. Původně odstartovala v roce 2017 kampaní na Kickstarteru a po roce pak vyšla pro PC na Steamu. Proč ji recenzuji až nyní? Právě totiž přistála i na konzole PS4, XONE a Switch. Jejich verze se mi k rukám nedostala, ale je zcela totožná s tou Steamovou, zkusím to tak na ní.

Po zapnutí hry mne přivítal v menu příjemný soundtrack. Krásně přehledné menu, i když ze začátku jsem musel „poslepu“ změnit jazyk z ruštiny na angličtinu. Říkám si, „Tři herní módy? To vypadá skvěle!“ V tu chvíli jsem ještě netušil, že zde pomalu všechny kladné dojmy končí a začíná peklo.

Hra začíná

Po vybrání „herního módu“ se ocitám v ukázce, která mě má seznámit s předcházejícím i přicházejícím dějem. Bohužel se tak nestalo. Jsem jak otec, co kouká s dítětem na Prasátko Pepina. Nechápu, oč se jedná. Bohužel mi nebylo vysvětleno, proč byla v zemi válka, kdo s kým bojoval, kdo vlastně má být postava, za kterou později hraji a kdo je můj nepřítel. To ale není vše, hra si pro mě připravila i další zklamání…

První Combat

První souboj hraji za postavu, o které vím, že byla ve videu, které jsem právě viděl, ale to je tak všechno. Dle mého názoru zde není dostatečně vysvětlený combat systém. Na bitevním poli se plácám jako ryba na suchu a tiše doufám, že boj skončí předčasně, aby to utrpení skončilo. Ale občas i do pekla prosvítne paprsek hřejivého světla. Animace při souboji jsou totiž relativně hezky zpracovány, cáká sem tam krev a to já moc rád. Jsou to sice drobné detaily, ale daly mi sílu ve hře pokračovat dál.

Začátek děje

A je to tady, začíná mi děj, který mě má pohltit. Bohužel v mém případě se to nezdařilo. Jeden by si myslel, že bude hrát za postavu, za kterou hrál v tutoriálu, ale není to tak. Ocitám se v kůži zkušeného vojáka a jeho dcery. Kde se vzali? Nevím. Proč hrajeme za ně? Nevím. Jediné co vím je, že lepší už to asi nebude. Je dobré si to tak myslet, protože pak nebudu zklamaný.

I po setkání s hlavními záporáky hry si stále říkám, že nevím, o koho se jedná, co tu chtějí a proč se k nim nemohu přidat, protože vypadají celkem dobře na záporáky. Sem tam přijde další souboj, kde zmateně klikám a vyhrávám, i když ho absolutně nechápu. Co mi u této hry ale nejvíc chybí, je možnost volného rozhodnutí. Takhle přímočarý „gameplay“ může být u her typu Kól of Duty, Batlfíld atd. Ale u RPG hry, že by člověk nemohl jít prozkoumávat okolí a dát si tak na chvilku pauzičku od hlavního cíle? To mi přijde, jako dostat rákoskou přes prsty, se slovy: „ vypni to a už to nezapínej“.

A dost!

Trvalo mi přesně 69 minut, než jsem si řekl „A dost!“. Hru jsem vypnul, odinstaloval a kdybych měl možnost, tak vezmu její DVDčko a rituálně ho obětuji ve jménu vývojářů, aby příští úroda byla lepší, než ta dosavadní. Raději si napravím chuť jinou hrou, např. The Banner Sagou, která evidentně sloužila jako předloha pro tento paskvil. Než tak činím, projíždím ještě PC antivirem, chci si být jistý, že mi tu nezůstalo nějaké překvápko.

Abych tuto hru ale úplně tak nehanil, musím uznat, že po grafické stránce je velice dobře zpracována a má i hezké a plynulé animace. Tečka.

Pusť si náš gameplay otvírák zde:

Další záběry ze hry

Závěrečné hodnocení

Klady

  • soundtrack po celou hru příjemný na poslech
  • nechybí dostatek krve v soubojích
  • grafické zpracování a animace
  • malá velikost (2,65 GB – rychle se odinstaluje)

Zápory

  • absence svobodné volby, co vše lze dělat
  • představení a vysvětlení děje, za koho se hraje a proč
  • souboje by mohli být lépe zpracovány
  • cena, kterou nechcete platit

Závěr:

Závěrem bych asi jen řekl… Raději hledání min. Příběh a jeho podání je velikým zklamáním. Hratelnost je těžce pod mým standardem a absence volného rozhodnutí mi naprosto zkazila požitek. Nechci být tak negativní, soundtrack hry je opravdu povedený, není divu, když na něm pracovali autoři hudby k Zaklínači. Příjemně mi melodie klidnily nervy a pomáhaly zdejší peklo přežít. Sem tam cákanec krve mě taktéž pohladil po duši, ale to nic nemění na faktu, že jsem rád, že už tuto hru dále již nemusím zapínat.

Recenzovaná verze:
PC (Steam)

%

Pařanovo hodnocení