void tRrLM(); //Void Terrarium – recenze

Milovníci random turn-base dungeonů, zbystřete své oči. V červenci nás japonští vývojáři z Nippon Ichi Software obdařili hrou void tRrLM(); //Void Terrarium. Pod dlouhým názvem se skrývá něžná hříčka, jenž vyšla jak na systém Nintendo Switch, tak i pro PlayStation 4. Osobně mě k její koupi přiměl trailer, který zaujme dojemným vztahem hlavních postav.

V roli robůtka zachraň posledního člověka na planetě

Příběh je velmi jednoduchý, což ale není na škodu. 3 hlavní postavy, holčička Toriko, robot Robbie a počítač AI se ocitají sami v pustém post apokalyptickém světě plném toxických hub. Povrch planety byl kdysi dávno obydlený lidmi, dokud se neobjevila smrtící toxická houba, která zamořila ovzduší a dokázala pomocí spórů jimi prorůstat a následně zabíjet. Jako poslední přeživší zůstává, bohužel již nemocná, Toriko. A na její záchraně se podílíš ty v roli robota, poté co ji najdeš na obchůzce po okolí. Udržet ji naživu dá trochu práce. Je třeba shánět jídlo a udržovat ji v co nejvíce sterilním prostředí. Navozovalo mi to vzpomínky na Tamagotchi a mého malého dráčka. Vydáváš se na mise pro předměty do klasicky random generovaných dungeonů, kde se napřátelé pohybují zároveň s tebou. Pokaždé začínáš na levelu 1 a při každém postupu na novou úroveň dostaneš na výběr ze dvou nových schopností. Od zvýšení útoku, obrany, zdraví, většího inventáře, přes nové útoky a všemožné pasivní ability jako je odhalení pastí při vchodu do místnosti. Pasti jako takové naštěstí nejsou tím hlavním protivníkem, i když znehybnění na pár kol může naštvat, když se řítí nepřátelé ze všech stran.

Jednotlivé lokality mají své specifické nepřátele a v rámci průchodu do dalších pater mohou získávat na síle. Liší se v mnoha ohledech a je třeba jít na každého jinak nebo raději utéct. Těžko popsat co jsou zač, osobně dávám protivníkům přezdívky, například když vidím vícero „zelených kraviček“, raději peláším pryč. Dále se tu nachází jacísi brouci, podivní roboti či toxické housenky. Útočit jde běžným normal útokem, plus jsou k dispozici 4 místa na speciální. Ty lze primárně obsazovat při levelování. Nejednou mi zachránili život. Za jejich použití se platí energií. Což je kromě zdraví druhý atribut na sledování. Pokud energie dojde, začne ubývat i zdraví.
Jak to tak bývá, v dungeonu se dá najít spousta užitečných věcí, to asi nikoho nepřekvapí. Ovšem je tu jedna specialitka. Jejich kvalita závisí na momentální kontaminaci vzduchu spóry hub. Větší kontaminace většinou pozitivně zvyšuje efekt předmětů, ovšem otrávené jídlo? Kdo by ho chtěl.

Tvůj tábor

Základní tábor je velmi malý. Domeček/terárium Toriko, trezor na jídlo a počítač AI. AI je hlavním motorem celé akce. Díky němu se dozvídáme co se stalo a jak pokračovat. Navíc dokáže robůtka učit novým věcem a pohání tak příběh kupředu. V základu je Robbie slaboučký, ale postupem času se dá vylepšit. Mnohá z těchto vylepšení budou jen na tobě. Chceš hrát se specializací na medika? Či více útočně? Pak to ovlivní i jaké schopnosti dostaneš na výběr při zvýšení levelu. A pro milovníky Sims doplním, že jde upravit i vybavení terária Toriko.

Ovládání je velmi jednoduché, stačí pár základních tlačítek a užiješ si ten šílený stres, kdy se na tebe řítí nepřátelé odevšad a když už si myslíš, že jsi to zvládl, upižlá tě vzniklý jedový mrak po mrtvém brouku. Druhým stresem může být strach o Toriko. Je třeba pozorně sledovat její zdravotní stav a především míru hladu. Ne vždy se podaří najít vhodné jídlo a tak hladinu adrenalinu může stoupat s nevydařenými misemi. To ale platí obecně pro Void terrarium. Ne nadarmo je to rogue-like. Opakující se neúspěchy člověka drtí a drtí a když jede po dvacáté stejný dungeon, nejraději by hru vypnul. Ale pak najde nějaký super item a radost se vrací zpět. Graficky je hra ztvárněná velmi krásně a jede bez jediných problémů. Samotný výběr barev doplňuje smutnost příběhu. Během prvních pár hodin mi hra sice 2 krát spadla, ale díky autosave funkci jsem nepřišla o žádná data.

Pusť si můj gameplay test:

Závěrečné hodnocení