Jejich úkrytem před predátory je vysoká tráva či křoví. Některé druhy vyznávají raději výše položené oblasti, zejména skály, kde se lehce ztratí z dohledu a mají celé své teritorium pod drobnohledem. Nejvíc uvítají nehostinné extrémní podmínky, kde se mohou zahrabat do písku, sněhu či bahna. Na svou potravu vydrží čekat nehybně i několik hodin. Jejich útok je rychlý, nenápadný a věř, že setsakra smrtonosný. Jeden specifický ruský druh měl dokonce svou oběť usmrtit z neuvěřitelné rekordní vzdálenosti 4,1 kilometru, a to už je panečku výkon. Nyní i ty máš možnost vžít se do role takového stvoření a nahlédnout tak do života profesionálních sniperů s jejich úžasnými instinkty. Zabal si vše potřebné a hlavně se teple obleč, vyrážíme totiž do zamrzlé chladné Sibiře, kde tě kromě sněžných bouří uvítá i parta ozbrojených nebezpečných chlapíků.

Sniper Ghost Warrior s podtitulem Contracts je již čtvrtým dílem této známé akční série od varšavského studia City Interactive. Polští vývojáři se v herní branži zviditelnili poněkud neslavně skrze své nízkorozpočtové FPS hry, které se v dřívějších dobách daly běžně zakoupit na pultech novinových stánků v přepočtu za 100-200 Kč. Všechny tyto střílečky se zpravidla vyznačovaly nepříliš dobrou hratelností, což se projevilo i na celkové pověsti studia. I přes velkou kritiku však hry kupodivu vydělávaly, až konečně nastala výrazná změna, která přišla právě se sérii Sniper: Ghost Warrior.

V roce 2010 spatřil světlo světa její první díl, s nímž se vývojáři nadobro oprostili od vydávání primitivních stříleček za nízké ceny. S vyšší cenovkou hry se zvýšila už i samotná kvalita. Sice se stále objevovali různí pisálci, kteří se nebáli až možná zbytečně nenávistné kritiky, ale přesto jak první, tak i následně druhý díl z roku 2013, získával i sedm desátková hodnocení, což na poměry takového studia byl velký a nevídaný úspěch. Sniper: Ghost Warrior 3 (2017) se pak snažil svézt na vlně aktuálních herních trendů, a pokusil se hráčům nově nabídnout otevřený svět. Většina hráčů však dospěla k závěru, že velká otevřená mapa moc této sérii nesvědčí a vlivem i všemožných bugů tento díl propadl u hráčské komunity natolik, že celkové tržby nedokázaly vývojářům zaplatit ani samotné náklady za její vývoj. Hoši od CI Games se však nevzdali, pečlivě naslouchali všem kritikám a přáním hráčů, a po dvou letech nám přináší nový díl s čerstvě napadnutým sibiřským sněhem. Pojďme se společně podívat, jak to dopadlo.

Vítej v Sibiřské republice

Příběh hry se z části snaží vycházet ze skutečných základů o takzvané Sibiřské autonomizaci a ukazuje nám jednu z alternativních možností, kdyby se tato snaha stala jednoho dne skutečností. Jakožto nájemný žoldák budeš nejmenovanou agenturou poslán do oblasti nově vzniklé Sibiřské republiky, která se po občanských nepokojích odtrhla od Ruské federace. Důvod byl prostý; megalomanské Rusko oblast využívalo pouze pro své vlastní obohacování, bralo si odsud velké zdroje nerostných surovin, ale místní obyvatele daleké Sibiře z toho ani trochu neprofitovali. Politické hnutí s názvem Národ za nezávislou Sibiř se ujalo správy nad oblastí a vypukla válka, která skončila úspěšným odtržením od vlivu moskevského Kremlu. Nově vzniklého státu se však ujal nový „Putin“, ministerský předseda Nerguj Kurčatov, který, jak už to tak bývá, nahromadil veliké bohatství na úkor prostých chudých občanů a na důležité posty dosadil členy své rodiny a přátelské přívržence. Sotva, co skončila jedna válka, začala druhá, kdy se proti vládě postavila povstalecká skupina známá pod označením Sibiřští vlci. A nyní jsi tu ty, který v této divoké neklidné oblasti bude rozpoutávat ještě větší chaos, než jaký zde dosud byl.

Agent 47 má dovolenou

Hned ze samotného úvodu lze vysledovat, že vývojáři se vzhlédli v nových dílech série Hitman. Pochopili, že velký otevřený svět byl v předchozím titulu spíše na škodu, proto tentokrát vsadili raději na menší, přesto stále dost rozsáhlé lokace, které nabízí velké vyžití a nezejí takovou prázdnotou, kterou trpěl třetí díl. Vsazení na tuto kartu se rozhodně vyplatilo. Celá hra je tak rozdělena do 5 rozlehlých map, kam budeš postupně vysílán pro vyřízení daných kontraktů, které si určil zadavatel. Po celou dobu budeš následován hlasem operátora agentury, která tyto zakázky přijímá a ty dle jejich slov jsi jejich „Okem“, který pracuje v terénu a potřebnou práci vykoná.

Ke komunikaci s tebou je využívána speciální high-tech maska, kterou jsi povinen po celou dobu nosit na sobě. Ta neslouží jen pro spojení s operátorem, který tak z místa je schopen vašemu zadavateli posílat aktuální informace o průběhu postupu zakázky, ale i tobě samotnému poskytuje řadu výhod. Je to především možnost aktivace režimu dalekohledu a speciální vize. S ní uvidíš zvýrazněné všemožné římsy, na kterých se můžeš zachytit a případně tak vyšplhat do nějakých výškových oblastí nebo ti odhalí aktivní předměty kolem, jakými jsou různé výbušné předměty atp. Časem si odemkneš noční vizi a další zlepšováky.

Podobně jako v Hitmanovi je herní mapa rozdělena na několik oblastí, kde v každé z nich plníš jeden z hlavních úkolů. Vedle těchto misí se můžeš pustit i do řady výzev jako například- zabít pouze svůj cíl a nevyvolat žádný poplach, vyslechnout určitý počet důstojníků nebo zneškodnit přesný počet nepřátel střelou do hlavy; nic vyloženě originálního, ale hráče to jistě zabaví. Stejně jako dokončení všech hlavních úkolů, ti splnění těchto výzev přinese peníze a zejména speciální odznaky. Oba tyto elementy ti umožňují kupovat lepší výbavu do dalších misí, kdy odznaky zpřístupňují mnohem lepší předměty, které za pouhé běžné peníze nepořídíš. Jejich druhů je hned několik, přesněji řečeno tři. Každý z nich dostáváš za úplně jiné aktivity. Jeden za dokončování hlavních úkolů, další za plnění výzev a poslední typ za vyřizování speciálních zakázek a sbírání cenných skrytých předmětů. Zakázkami je míněno eliminování speciálních cílů, na které natrefíš až při náhodném bloudění po mapě a hra tě na to náležitě upozorní. Zneškodňování takových osob je čistě jen na tobě, ale co ti udělá jedna vystřelená kulka navíc, zvláště když je za to tučná odměna? Zkrátka a dobře vše tu má svůj smysl a plnění od pohledu možná až primitivních výzev se také vyplatí.

Kromě dokupování spotřebního vybavení, lepších zbraní a jejich modifikovatelných součástek jakými jsou větší zásobníky, lepší optiky, tlumiče nebo kompenzátory, se určitý typ odznaků využívá na vylepšení tvého samotného snipera. Ano i zde natrefíš na populární stromy dovedností. Ty jsou rozdělený do čtyř tříd, z nichž jeden strom vylepšuje tvou masku, jiný tvou výstroj, efektivitu tvé výbavy atd. K penězům se dá mimo jiné i dostat prohledáváním padlých nepřátel. Po každé dokončené misi se objeví tvé celkové hodnocení, které zhodnotí tvůj styl hraní, a na základě toho budeš dodatečně odměněn. Nikdo tě za ručičku vodit nebude, tudíž je na tobě jakým způsobem jednotlivé úkoly splníš. Jestli rozvážným stealth stylem s co možná nejmenším počtem padlých či nemilosrdným odstřelením všeho, co se byť jen na chvíli dostane do tvého hledáčku. V závěrečném vyhodnocení si můžeš všimnout i procentuálního dokončení mise.

Průzkum terénu

Pokud si libuješ ve vyzobávání všeho do 100%, patrně se opakování již odehrané mise nevyhneš. K ní se dle své libosti můžeš kdykoliv vrátit a dodělat i zbytek vedlejších úkolů, mnohdy i skrytých. Na první pohled se to nemusí zdát, ale mapy jsou docela rozsáhlé a možností splnění kontraktů je nepočítaně. V praxi klidně trvá jednu mapu dokončit za 3 a více hodin, což rozhodně krátká doba není. Vše se může odvíjet i výběrem obtížnosti. V možnostech jsou klasicky tři. Sám jsem hru testoval na tu nejtěžší a nabyl jsem dojmu, že zase tak šíleně složitá rozhodně nebyla. Je to patrně dáno i horší umělou inteligencí, ale o ní až později.

Jde vidět, že tvůrci nad vytvářením map trochu přemýšleli a nechtěli, aby se jednalo pouze o lineární záležitost. Do místa tvého působení se lze infiltrovat vždy mnoha způsoby. Preferuješ klidný tichý postup? Jak je libo, vyhlídni si v blízkosti nějakou skálu a odstřel vše pěkně z dálky. Dáváš přednost raději kontaktnímu souboji? Vlez do potrubí a dostaň se zespod do jádra základny nebo zkus z druhé strany přelézt poničenou zeď. Takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Okolí se zcela jistě vyplatí prozkoumávat a využít ho ve svůj prospěch.

Je zbytečné ne-li přímo nežádoucí hrnout se vždy bezhlavě na hlavní cíle. Hned tvá první osoba určená k eliminaci se ukrývá na pečlivě střežené základně, kterou kromě vojáků hlídají i všudypřítomní droni a spousta kamer, které bez milosti a okamžitě upozorní na tvou přítomnost. Na tomhle příkladu lze krásně ukázat, jak otevřené lokace fungují a jejich průzkum není radno podceňovat. Při svém bloudění jsem totiž náhodou zbystřil v dálce menší skupinku nepřátel; po jejich odstřelení z dálky jsem došel až k nim a zjistil, že tato partička skrze počítač ovládala veškeré drony v oblasti, tudíž jsem si práci následně ulehčil. V další jiné části mapy jsem pro změnu našel serverovou místnost a hacknul veškeré kamery na hlavní základně. Když jsem se tedy konečně dostal do oblasti mého hlavního působení, byla práce o dost usnadněna.

Pozor, fouká silný severní vítr

Ten, kdo se s touto sérii nesetkává poprvé, je již jistě obeznámen s technikou střelby, kterou hra využívá. Jelikož tvou hlavní aktivitou bude odstřelování tvých obětí pěkně z dálky, je zapotřebí si osvojit metody způsobu jak cíl trefit pokud možno na první ránu, bez vyvolání poplachu; tedy pokud nepreferuješ raději Rambo styl, což moc v tomto případě nedoporučuji. Hlavní zábava vždy pro mě vycházela v oné přípravě výpočtu trajektorie střely, abys svou oběť trefil hezky v tichosti do hlavy jako ten největší profík a ostatní nic netušící pánové v okolí se spokojeně procházeli dál do chvíle, než i na ně zaklepe rána osudu. Výpočet vzdálenosti nepřítele, započtení vlivu gravitace, zjištění směru větru, kalibrace optiky, to vše je potřeba důkladně a s rozvahou promyslet. Tohle je zkrátka práce pro trpělivé, nikoliv roztěkané osoby, co střílí na oběť pokus omyl, dokud se prostě netrefí. Nemusíš se, však bát, hra je k tobě celkem benevolentní, a tak při zaměřování ti dopomáhá šikovným ukazatelem, kam bys měl přibližně při foukání větru mířit, aby kulka neminula svůj cíl. Cvičení dělá mistra. Pak už pro tebe nebude problém trefit osobu třeba na 300 metrů přesnou střelou do jeho kebule, kdy se zcela zaslouženě můžeš už jen kochat animací, jak kulka ve zpomaleném režimu letí za svým cílem a vše je ukončeno krásným pohledem na jeho rozmáznutou hlavu. Vývojáři vyslechli požadavky hráčů a přidali konečně prvek odstřelování končetin ve stylu legendárního Soldier of Fortune. Nejedná se zde sice o takový extrém, ale odstřelení nohy či hlavy je na denním pořádku. Ve hře natrefíš na spousty typů střeliva. Od těch nejobyčejnějších, až po výbušné či speciální náboje popírající zákony gravitace a působení větru. Dopomoci si můžeš i robotickou střílnou, kterou označíš své cíle, a ona se už postará o zbytek.

Umělá inteligence zasahuje

Navržení a náplň misí je rozhodně tím slavnějším momentem hry. Na co si však musím postěžovat, je umělá inteligence nepřátel. Drsní muži ze Sibiře holt asi neměli čas na pořádný výcvik, plat je u nich mizerný, a tak se asi moc nesnaží. Většina z nich by akutně potřebovala navštívit i očního lékaře. I s nejtěžší obtížností je jejich bystrost kolikrát dost nicotná. Div před nimi netancuješ kozáčka a oni tě i přesto nechají být jako by se nechumelilo (doslova) nebo jim trvá značnou část, než si uvědomí, že nastal asi nějaký „problém“ a měli by možná zasáhnout. Mnohdy mi zase přišlo, že jen vyloženě čekají na to, až jim udělím ránu z milosti. Ale abych jim pořád nekřivdil. Když už se dostanou do bojovného módu a ví, že se nacházíš někde poblíž, mají tendence opravdu důkladně prozkoumávat každý sebemenší kout. Co jim příroda nepřidala na zraku, to jim pro změnu dodala na sluchu. Stačí klidně někdy i tichým způsobem zezadu někoho usmrtit, a pokud byl někdo další poblíž, často se pak sám jde podívat, co se na tom místě stalo. Proto je dobré těla vždycky někam odklidit, ať už do trávy nebo do beden, skříní atd.

Nepřátelé jsou rozdělení do několika tříd od obyčejných pěšáků po obrněné behemoty, které kudličkou rozhodně zezadu neudoláš. Na koho si dát také značný pozor, jsou nepřátelští snipeři. Ti už jsou poněkud bystřejší. Skrze hledí pušky tě zmerčí i z dost velké dálky a jejich přesnost je smrtící. Jedna rána a jsi finito. Jedním z dalších typů jsou důstojníci, které se vyplatí vždy vyslechnout pro jejich cenné informace. Často tě tak navedou přímo na místo, na které se potřebuješ dostat, což se ti následně ukáže i na mapě.

Při hraní jsem narážel sem tam na nějaký ten bug, který však neměl nijak zásadní vliv na hratelnost. Občas se stává, že nepřítel se někde nesmyslně zasekne o překážku a podobné úsměvné momenty. Věřím však, že tyto drobnosti vyřeší opravné patche, které už i nyní pravidelně vycházejí a dle přiložených informací opravují spousty nedostatků, které základní hra měla.

Kam se poděly české titulky?

Všiml jsem si, že řada hráčů má problém s chybějící českou lokalizací. Pokud i ty po prvním spuštění budeš mít celou hru v angličtině, tak tu mám jednoduché řešení opravy. V knihovně Steamu klikni pravým tlačítkem na vlastnosti hry, v sekci – Jazyk se přepni na angličtinu a potvrď; pak celý proces opakuj a vrať tam zpět češtinu. Steam automaticky stáhne potřebný soubor a hra už poběží v mateřském jazyce. Co se týče konzolových verzí, je plánován update, který v brzké době přidá češtinu i tam.

Pusť si Rudův gameplay otvírák zde:

Další záběry ze hry

Závěrečné hodnocení

Klady

  • důmyslné navržení lokací
  • slušné grafické zpracování
  • odstřelování hlav se nikdy neomrzí
  • opravdu dlouhé mise
  • spousta aktivit
  • česká lokalizace
  • poměr cena/obsah

Zápory

  • umělá inteligence

  • občasné bugy

  • nemožnost vlastního ukládání

  • příběh je spíš na vedlejší koleji

Závěr:

Přebrodili jsme se v hustém sněhu až na konec této recenze. Jaký je můj finální verdikt? S potěšením oznamuji, že tentokrát naši polští sousedé nestřelili tak vedle jako při jejich posledním dílu. Vzali si k srdci veškerou kritiku, která se snesla na jejich hlavy, a přinesli nám tak svěží díl, který se dost možná stává nejlepším dílem celé série, a to zcela zaslouženě. Po všech těch problémech, které ve studiu panovaly a po dosti mrzutých počátcích při tvorbě jejich prvotních FPS her, se k nám dostala dobře provedená akce ze světa odstřelovačů, kterých na herním trhu není zrovna mnoho. Berme v potaz i naprosto bezkonkurenční sympatickou cenu, která se v jejím základu pohybuje v přepočtu okolo 700 Kč na PC a 900 Kč na konzolích. Zde platí ono pořekadlo- za málo peněz hodně muziky. Jistě se na hře najdou nějaké ty mouchy, ale v tomhle případě jsem je schopen překousnout a věřím, že i všichni ostatní, kdo této hře dají šanci, si ji užijí. Zadrž dech a pal!

Recenzovaná verze:
PlayStation 4

%

Pařanovo hodnocení