Tentokrát se mi pod ruky dostala hra, kterou jsem si přál hrát od prvních trailerů. Toto nadšení hodně zchladilo hodnocení dalších recenzentů, ale i přes to jsem se na Wolfenstein Youngblood těšil. Tak se pojď kouknout jaké ve mně zanechala pocity.

Wolfa vydává jako předchozí díly Bethesda a za vývojem stojí MachineGames, jako u předchozích dílů, ale nyní ve spolupráci s Arkane Studios.

Hra dvou na jednu licenci?

Ano, když koupíš Deluxe edici. Získáš tím tzv. Buddy Pass. Jen zmíním, že hru jsem hrál jako vždy s Karlem, ale vyzkoušel jsem ji i s Rudou. Princip spočívá v tom, že hráč který hru nevlastní si nainstaluje demo, které je vlastně plná hra, jen je hratelná až díky Buddy Passu kamaráda, který ho do hry pozve.  Nápad umožnit hrát 2 kamarádům na jednu licenci je super, když prostě uděláš hru v kooperaci, tak to dává smysl. Za což rozhodně palec nahoru. Má to ovšem i své omezení. Ten z vás, který licenci nevlastní nezískává achievmenty a nemůže hrát, když nehraješ i ty. Pozvat takto do hry můžeš je jednoho kamaráda. Jinak ovšem vše funguje jak má a kooperace je nejsilnější tahák hry.

Jak se Wolfenstein Youngblood hraje?

Osobně bych řekl, že téměř stejně jako předchozí díly. Jistě je tam pár odlišností, ale o těch se dočteš níže. Přišlo mi, že Youngblood má nejslabší příběh z novodobých Wolfů, což mě osobně moc nevadí, já ho nikdy nevyhledával kvůli příběhu. Právě naopak, vím že můžu vypnout a jen prostě kosit nácky. A tady se hra vůbec nezměnila, nepřátel je všude víc než dost, je zde i pokus zachovat vtip BJ z předchozích dílů. To se podle mě moc nepovedlo, nebo to bylo možná jen tím, že mě hlavní postavy, sestry, vůbec neoslovily. Za cca pět hodin mě to donutilo usmát se jen jednou a to když sestry ve výtahu začaly fuckovat nácky.

Nelíbilo se mi

Hned první boss se nám s Karlem zaseknul, když měl téměř nulové HP a my hru museli restartovat. Tím, že jsme hráli na vyšší obtížnost, tak nám další pokusy daly zabrat, už jen díky tomu, že jsme měli pokaždé méně a méně nábojů. Ale věřím, že tohle byla výjimka a proto to neberu jako zápor, ale prostě smůlu.

S Karlem nám celkem vadilo, že není moc lokací a proto se při plnění úkolů budeš vracet do stále stejných map. Občas se stane, že narazíš na nepřítele, kterého nemáš šanci zabít, protože je mimo tvoji úroveň a prostě musíš utéct. Trochu taky zamrzí, že lokace jsou prázdné a není tam žádný život. Škoda, že v mapách chybí civilisté, kteří by se k nám třeba připojili.

Nejvíc mi ovšem vadila potřeba volby zbraní na určité nepřátele. Takto, ten nápad se mi naopak celkem líbí, ale vadilo mi provedení jaké MachineGames s Arkane Studios zvolili. Ne jenom, že rozlišovat čtverečky a obdélníčky v té rychlosti je téměř nemožné. Ještě ale více mě frustrovalo, že s moji oblíbenou brokovnicí, jsem musel střílet na ty méně obrněné nepřátele a naopak na ty obrněné jen obyčejnou pistolkou! Bože v jakém světě je tohle reálné?

Nicméně, jak jsem zmiňoval, kdyby vyřešili přehledněji to značení a přehodili brokovnici s pistolí, tak bych byl spokojen. Zamrzela mě také nutnost, mít založený Bethesda účet pro hraní v kooperaci.

Naopak jsem si užíval

Stealt zabíjení sekerou, to je prostě bomba. Naběhneš mezi skupinu nepřátel neviditelný a pár z nich sundáš hodem sekery, pokud se tedy trefíš. Také jsem si užíval rozmanitosti nepřátel a jejich levelování. Čím víc se zvedal level mě, tím vyšší ho měli i oni.

Moc se mi líbila změna upgradování zbraní, tentokrát se již nehledali doplňky na mapě, ale po vzoru jiných her, se rozšíření nakupují, za stříbrné mince, které sbíráš při průchodu hrou. Oceňuji také statistiky zbraní, kde hned vidíš o kolik si polepšíš. Celkově jsou zbraně vynikající a střelba je stejně jako u předchozích dílů perfektní.

V mulťáku je taky pár supr vychytávek. Například sdílené životy, které se hodili, když jeden z nás umřel a ten druhý k němu nemohl doběhnout, aby ho oživil. Když jsme u toho oživování, tak to tady probíhá velmi rychle a výhodou je, že ten umírající se může k tobě doplazit. Další bonus je možnost zvednout brnění oboum, což se v boji může hodit.

Youngblood navazuje na předchozí díly v možnostech vylepšování postavy. Můžeš si tedy vylepšit počet životů, zbroje, nebo s jakými životy a zbrojí tě spoluhráč oživí. Nebo pokud miluješ stealth, jde i tato schopnost dále vylepšit. Líbil se mi i level design lokací a možnost pohybu po mapě i výškově, můžeš tedy z teras skákat do oken atp.

Grafické zpracování je výborné, hrál jsem na Xboxu One X. Oceňuji také možnost zahrát si na základně s arcade automatem původního Wolfa (1992) a že hra přišla s nižší cenou, než je běžné. Dá se pořídit pod tisíc korun, na PC dokonce ještě téměř za polovinu.

Pusť si můj gameplay s Rudou zde:

Další záběry ze hry

Závěrečné hodnocení Wolfenstein Youngblood

Klady

  • grafika a level design lokací
  • zbraně a jejich možnost vylepšení
  • střelba a stealth
  • vylepšování postavy
  • multiplayer

Zápory

  • opakující se lokace
  • nutnost volby zbraně podle typu nepřítele
  • povinnost mít Bethesda účet kvůli multiplayeru

Závěr:

Wolfenstein Youngblood se mi nezdál zas tak špatný jako ostatním a pokud ti nevadí výše zmíněné zápory, tak ji dej šanci minimálně v nějakém výprodeji. Já si ji s Karlem v koopu užil. Věřím, že pokud další nový Wolf bude vycházet stylem z Youngbloodu, tak u něho zmíněné negativa již budou pryč a opět bude sbírat hodnocení vysoké.
Recenzovaná verze:
Xbox One X

%

Pařanovo hodnocení