Therapy Simulator – preview recenze DEMO hry

Therapy Simulator tě posadí do role terapeuta, který vede vlastní ordinaci a pomáhá pacientům s různými životními problémy. Už v demoverzi je patrné, že tvůrci cílí na klidnou, dialogovou hru zaměřenou spíše na empatii, naslouchání a rozhodování, než na akci. Každý pacient má jiný příběh, osobnost i tón rozhovoru, takže každé sezení působí trochu jinak a nutí tě přemýšlet, jak reagovat správně.

Velkou předností hry je atmosféra. Ordinace působí příjemně útulně, s detailně propracovaným interiérem a jemnými zvuky okolí. Pohled z okna na město, ruch ulice i drobné detaily kolem pracovního stolu pomáhají vytvořit autentický pocit, že opravdu sedíš v terapeutické kanceláři. I když hra pracuje s vážnými tématy, občas do nich přidává odlehčení nebo nadsázku, aby nepůsobila příliš tíživě.

Co se týče herního systému, jde o kombinaci rozhovorů a správního simulátoru. Jako terapeut si plánuješ schůzky, vybíráš odpovědi a sleduješ, jak se mění psychický stav tvých pacientů. Každá volba má mít určité důsledky – ať už krátkodobé, nebo dlouhodobé – i když v demoverzi zatím nejsou všechny efekty plně vidět. Lze také vylepšovat ordinaci, spravovat čas nebo dokonce sledovat, jak se vyrovnáváš se stresem své profese.

Na druhou stranu je vidět, že hra je stále ve vývoji. Animace postav jsou zatím poměrně jednoduché, chybí výraznější mimika a reakce. Uživatelské rozhraní i ovládání by mohly být plynulejší a některé pasáže působí zdlouhavě. Není to ale chyba, spíše znak rané fáze vývoje.

Dojmy z DEMO verze

V DEMO verzi si můžeš zahrát prvních 5 dní – a zabere Ti to sotva pár minut. A popravdě – úplně mě to nechytlo. Jediné interakce kromě klikání na dialogy bylo, že jsi mohl rozsvítit na chodbě a nebo stáhnout žaluzie v kanceláři. Ráno jsi ještě na PC naťukal rozvrh schůzek, kdo v jakou hodinu přijde. Stávalo se taky poměrně často, že dotyčný nedorazil a pak jsi tam mohl akorát hodinu stát či sedět a čekat na někoho dalšího. Co se týče výběru dialogů, mohl jsem zmáčknout cokoliv, ale vliv to nemělo téměř žádný. Vždy jsme se nakonec dopracovali k tomu, že zase ahoj za týden. Úplně zábavné to tedy nebylo, tak uvidíme, kam se to posune v plné verzi.