Poslední hra ze Sonicova univerza nese název Team Sonic Racing a věř mi, že Team v názvu není jen tak pro nic za nic. Za hrou stojí vývojáři ze Sumo Digital, což je stejné studio, které vytvořilo např. Crackdown 3, Hitmana 2, nebo LittleBigPlanet 3. Je tedy vidět, že záběr mají opravdu široký a sám jsem byl zvědavý, jak vlastně jejich nejnovější počin dopadne.

I když je s námi ježek Sonic už téměř 30 let, je to teprve moje druhá hra, kterou jsem měl možnost si s ním zahrát. Tou první byla shodou okolností také závodní hra Sonic & All- Stars Racing Transformed, ze které více méně Team Sonic Racing vychází.

Musím tu také podotknout, že tato hra vyšla pro systém Xbox One, PS4, PC a Switch. Já ji hrál a testoval na konzoli Xbox One X.

Jak na mě ze začátku působila

Musím říci, že vůbec ne dobře, a po odjetých dvou závodech jsem ji hned proklínal. Hned vysvětlím proč… Jeden večer, jsme s manželkou hráli Spyra a po pár hodinách jsme se potřebovali odreagovat, tak jsme sáhli po Sonicovi. Šli jsme do toho s vědomím, že si dáme pohodičku ve split-screenu a jeden do druhého nasypeme pár desítek raket. Tak jsme si každý vybrali jezdce, přiřadili se do týmu a začali jsme. Jenže to bylo to nejhorší, co jsme mohli udělat. Bože to to byl chaos… Vem si, hodí tě to na dráhu ve čtyřech týmech po třech jezdcích.

Takže na své půlce monitoru/TV sleduješ sebe, sleduješ, jak se daří kolegům v týmu. Do toho se ti plete ukazatel aktuálního kola s množstvím sebraného vybavení, které nejde jednoduše ani z ikonky rozlišit (vše prostě v tu chvíli vypadá stejně), a tak ani nevíš, jestli střílíš raketu, nebo za sebe házíš bednu. Tak jsme to vydrželi dva závody a pokračovali zase ve Spyru. Co ale zaujalo mě i přítelkyni při prvním spuštění této hry, je skvělá píseň v úvodním intru.

Team Sonic Racing – pokus číslo dvě

Podruhé jsem do toho šel už sám, dal jsem si v klidu kampaň a ejhle. Všechno do sebe začalo postupně zapadat. Hra tě totiž pozvolně seznamuje s ovládáním, nezačínáš taky hned proti dalším třem týmům, ale postupně se ti zvedají. Vždy když dokončíš kapitolu, odemkne se ti další tým. Takže máš víc času to vstřebat. Začneš rozlišovat ikonky a konečně se ti potom už i dostavuje ten příjemný pocit z hraní. Měl jsem z toho radost, neboť od této chvíle jsem už mohl začít psát ty podstatné informace ke hře. Tou nejdůležitější je už mnou zmiňovaný teamplay.

Tady si sólo nezajezdíš

Právě důraz na týmové závodění hru mírně odlišuje od podobných titulů (např. Crash Team Racing, nebo Mario Kart). Tady si sólo nezajezdíš, pouze ve tříčlenných týmech. Je tedy nutné, aby jsi během závodu sledoval i své další dva parťáky a pomáhal jim. Každý jezdec, dostane určitý počet bodů podle umístění. Pokud tedy ty vyhraješ a parťáci budou poslední, je to k ničemu. Během závodů můžeš svým kolegům nabídnout vybavení, které jsi sebral a úplně stejně ti ho nabízí i oni. Dále se zde klade důraz na držení stopy za týmovým kolegou. Čím déle mu jedeš v patách, tím rychleji se nabíjí týmový boost, který ti po aktivaci na krátkou dobu zvýší rychlost a tým tak získá i nezranitelnost. Tento čas můžeš zvýšit nárazem do soupeřů a také je tím zpomalíš.

Týmových prvků je zde více, ještě zmíním např. krátké „nakopnutí“ spoluhráčem, které se aktivuje, když jedeš pomalu, nebo když stojíš např. po zásahu raketou a okolo tebe svištící kolega tě “nakopne”. Nebo například, když jedeš kolegovi v závěsu a těsně před nárazem uhneš, tak potom získáte krátký turbo boost oba. Také mě lehce překvapilo, že předměty, které můžeš z beden zvednout, nejsou kompletní hned od začátku, ale některé se odemykají až v průběhu hry.

Tuning

Nečekej žádné Need for Speed, ale lehčí tuning tady přeci jen je. Díky vyhraným kreditům v závodech si můžeš vytáčet různé vylepšení a skiny. Princip funguje podobně jako ve Forze Horizon. Takto odemknuté věci si potom můžeš ve své garáži vyměnit. Úpravy nejsou jen kosmetické, ale ovlivňují i jízdní parametry. Díly si můžeš ještě různě přebarvovat. Těchto součástek není ve hře až tolik a proto chápu, že se nadají použít pro jakéhokoliv jezdce. Jsou vždy jen pro toho, komu je vylepšení určeno. Hra tak zajistí, že na konci první kapitoly, nebudeš mít ještě vše odemčeno.

Druhy závodů, jízdní model a tratě

Aby tě hra nezačala brzy nudit, nabízí několik různých druhů závodů. Nejčastěji sice budeš jezdit klasické závody o umístění, ale někdy ovšem narazíš i na slalom, sběr kroužků v časové tísni a také na moji oblíbenou eliminaci. Každý ze závodů má předem vypsané výzvy, které je nutné plnit. Čím více jich splníš, tím více hvězdiček i dostaneš. Hvězdy jsou potřeba k postupu v kampani a některé závody vyžadují jejich určitý počet. Ve hře fungují také jednorázové bonusy, které si můžeš aktivovat před závodem a získáváš je stejným způsobem, jako tuning pro vozidla.

Jízdní model je taková ta arkádová klasika, známá ze vše cartových her. Stejně jako v Mario Kart je i zde kladen velký důraz na drift, kdy po jeho správném provedení získáš krátký boost a také se ti ve smyku budou jednodušeji projíždět zatáčky.

Z map jsem byl ze začátku hodně nadšený, jsou krásně zpracované, interaktivní a je jich dost. Ve třetí kapitole mi už ale začalo připadat, že jezdím stále dokola ty stejné tratě. Údajně jich má být ve hře 21, což mi během hraní úplně nepřišlo. Možná jsou si některé podobné, ale spíš to bude tím, že jsem ještě nebyl na konci celé kampaně. Co mi dále také trochu vadilo, byly hlášky postav, které se během závodění vypisovaly v horní části obrazovky, bylo to pro mě matoucí hlavně na začátku hry a nepatrně mi to tu jízdu kazilo.

Závěrečné dojmy

Sonic zabaví, to bez pochyby. Je fajn, že neudělali pouze další díl v líbivější grafice, ale snažili se přidat něco navíc. Co mi trochu vadilo, byli delší načítací časy nejen před závody, ale i při pohybu v menu. Cením si toho, že je v kampani hoooodně velká porce závodů a že se tam vypráví i příběh, který jsem já osobně ale přeskakoval, neboť je vyprávěn ve stylu původních dílů Final Fantasy, což mě osobně moc nebere.

Pusť si Rudův testovací gameplay:

Další záběry ze hry

Závěrečné hodnocení Team Sonic Racing

Klady

  • důraz na tým a týmové mechanismy
  • tuning vozidel
  • pěkné ztvárnění postav
  • velká porce závodů
  • soundtrack
  • split-screen a online závody

Zápory

  • delší načítací časy
  • repetitivnost
  • menší počet tratí

Závěr:

Sonic a jeho parta určitě stojí za vyzkoušení, hlavně nepropadej panice tak jako já na začátku hry kvůli její nepřehlednosti. Během několika minut se do toho dostaneš a hra tě určitě na pár hodin zabaví. Také to bude skvělá zábava v multiplayeru se svými kamarády.

Recenzovaná verze:
Xbox One X

%

Pařanovo hodnocení