Ion Fury – recenze

Grafický engine Build známý z retro stříleček Duke Nukem 3D, Blood či Shadow Warrior stále žije, nebo alespoň vstal z mrtvých. Postaralo se o to studio Voidpoint pod patronátem vydavatele 3D Realms, který stál i za původním Dukenem. Vytvořili retro střílečku, která si bere z herních zlatých devadesátých let to nejlepší. Hra vyšla nejdříve na PC ve formě předběžného přístupu a její původní název Ion Maiden byl před dokončením kvůli podobnosti se slavnou metalovou kapelou nakonec přejmenován na Ion Fury. Hra se letos dostala i na konzole PlayStation 4, Xbox One a přenosné Nintendo Switch. Právě pro Switch mě lákala nejvíc, abych si mohl zavzpomínat a zastřílet na cestě do práce či doma na záchodě. Je mi proto ctí, že jsem tak mohl učinit a se svými zkušenostmi a pocity z toho, se s vámi teď i podělit. 

Uklízečkou nepřátel

Hlavní postava hry za kterou se i hraje, rozhodně nezapře kořeny slavného Duka. Jmenuje se Shelly a ano, je to žena. Je to neobyčejně tvrdá žena s vtipně drsnýma hláškama, která bude postupně disponovat bohatou nabídkou zbraňového arsenálu a šířit kolem sebe zkázu. Ono to tedy má nějaký příběh – porazit armádu kyborgů zlovolného doktora Heskela. O story tu ale nejde, protože skutečnou herní náplní je střílet do toho, co se nehýbe a postřílet vše, co se hýbe.

Nostalgie, ta touha vrátit se tam, kde jsme nikdy nebyli

Graficky hra vypadá moc pěkně a umí přivodit nostalgickou náladu. Město, bary i záchody jsou jako v Dukovi, jen ty striptérky mi tam chybí. Je tam ale spousta jiných zajímavých míst a nepřátel, které jsi nikdy předtím neviděl a dobře se na to kouká. V nastavení lze aktivovat/deaktivovat voxelovou grafiku. Při její aktivaci se mnohé objekty stanou skutečným prostorovým modelem. Například židle už tak není jen 2D spritem, který se s tebou otáčí a je ti neustále čelem. Potěšilo mě, že zmíněné 3D modely objektů vypadají dobře a stále si přitom zachovávají tu správnou retro atmosféru, která umocňuje celkový zážitek.

Na čem hraješ jedno jest

Co se plynulosti týče, nemohl jsem si stěžovat. Slyšel jsem, že se hra ve Switch verzi při vydání sekala. Pokud je to pravda, zřejmě tento problém vývojáři updatem rychle vyřešili, neboť jsem poklesy snímků nezaznamenal a mé video ze streamů je toho důkazem. Na obou verzích PC/Steam i konzoli Switch jsem si hru užil bez technických problémů či nějakých bugů.

Hratelnost na prvním místě

Hratelnost je u této hry parádní. Pochválit musím i design úrovní, který je na špičkové úrovni. Kromě klasické příběhové kampaně si můžeš zahrát i tři bonusové mise, které jsou zábavné a budeš se k nim rád vracet. Jedna z nich mi připomíná stařičký Carmageddon, neboť tam musíš rotáčákem v časové tísni zlikvidovat všechny nepřátele, kdy za každý kill co dáš, nějaký čas navíc zase dostaneš. V jiné bonusovce máš jako jedinou zbraň jen nekonečně bomb a musíš si sakra dávat pozor, aby sis je omylem nehodil pod nohy. 

Trocha kritiky na závěr

Abych ale jenom nechválil, není všechno zlato, co se třpytí. Obsahu je v Ion Fury mimo hlavní kampaň poskrovnu a je to trochu škoda. Ze všeho nejvíc mi v něm chybí multiplayer. Alespoň online by stačil, i když si umím představit i lokální. Na rozpůlené obrazovce Switch konzole se dvěma joy-cony by to bylo prostě cool. Jenže ho nemá, což je škoda, když vzpomeneme, že ho originální hry měly a jaká to v něm byla zábava! U Switch verze postrádám také editor map a zapojení komunity, ale chápu, že tohle je doménou počítačů a PC verzi to naštěstí nechybí. Každopádně bonusových misí mohlo být ve hře více a snad do některého z updatů ještě nějaké přidají.

Rudův gameplay test z Nintenda Switch:

A zde gameplay z výkonného počítače:

Závěrečné hodnocení