Pokud jste fanoušky frenetické akce a zároveň i boomer shooterů, určitě by vám neměla uniknout novinka s názvem Captain Wayne – Vacation Desperation. Tvůrci na ni lákají nejen šílenou akcí, ale také absurdním příběhem s cartoonovou stylizací. Od prvního pohledu působí tohle svojské dílko jako jeden velký chaos, a ono tomu tak skutečně je. Otázkou ale zůstává, zda se ho povedlo ukočírovat v kvalitní a hlavně zábavnou střílečku.

Recenzovaná verze: PC

Hlavním hrdinou je kapitán Wayne, který je nejen obávaným pirátem, ale zároveň svojí kadencí cheesy hlášek připomíná jakéhosi křížence mezi Dukem Nukemem a Ashem z Evil Dead. V jeho šlépějích tu sice nemá místo ruky motorovku, nýbrž brokovnici. Tento svérázný kapitán dostane od jistých zlotřilců pozvánku do dovolenkového resortu, který láká na hula tanečnice a odpočinek. Bohužel brzy po příjezdu zjišťuje, že to celé byla jen nastražená past gangem přezdívajícím se Killer Whales, kteří na Waynea mají políčeno za to, že jim vydrancoval loď.

Nezbývá tedy nic jiného než se z ostrova prokousat přes opravdu velké hory nepřátel různého podivného druhu. K příběhu musím dodat, že mě bavil po celou dobu. Tvůrci přesně věděli, co chtějí tvořit, a celé se to nese v přiznaně béčkovém a silně komediálním duchu. Ten podporují i povedené cartoonové animace a přeafektovaný dabing, který je poslední tečkou celku, jenž potěší každého příznivce „chlapských“ akčních brakovek.

To ostatně připomíná i samotný gameplay. Jak už jsem avizoval, jedná se o boomer shooter, ale počítejte spíše s frenetickou střílečkou v tomto kabátku. Nečekejte velké bloudění po mapě s hledáním klíčů a dveří. Ano, lokace jsou rozsáhlé a ke hledání klíčů tu také dojde, jenže design je hlavně lineární. Nestane se vám, že byste nevěděli, kudy máte jít. Koridory vás vedou jasně danou cestou, což jsem vzhledem k tomu, že síla hry tkví ve výbušné akci, spíš uvítal. Chaosu si totiž užijete až až i bez nutnosti bloudit po mapě.

Celé klání se odehrává z pohledu první osoby ve 3D prostředí s ručně kreslenými postavičkami. Nutno říct, že samotné prostředí je povedené. Mapy jsou různorodé, rozsáhlé a vezmou vás do různých zákoutí ostrova – třeba pod zem, do hotelů či na prosluněné pláže. Za celou herní dobu, která činí cca 3–5 hodin podle toho, jak budete zdatní, mě tropické zasazení nepřestalo bavit. A ruku na srdce, ani nebylo moc času se kochat.

Hratelnost je založená na nonstop akci. Ve výsledku jde o to, prostřílet se levelem, ve kterém na vás hra velmi ráda hází větší počty nepřátel různých druhů. Čím dál se v levelech dostanete, tím víc se přitápí pod kotlem. Často se stává, že vyjdete nic netuše do otevřenější lokace a najednou na vás střílí z raketometů osm nepřátel, do toho pět hází bomby, přiběhnou boxeři, mafiáni s brokovnicemi a celé se to završí létajícími potvorami s naváděcími střelami. Pecka.

V tomhle chaosu se musíte orientovat a věřte, že levely budete opakovat poměrně často. Velmi ale cením design nepřátel a jejich různorodost – vždy jsem se těšil, jakou další podivnou hříčku přírody objevím. A následně toho litoval, když se z ní vyklubala další naprosto vysírací potvora. Naštěstí samotný gunplay a pohyb po bojišti je fluidní a baví. Na začátku máte k dispozici pěst, možnost kopu a svou věrnou ruční brokovnici. Postupně se pak arzenál rozšíří o rotačák, kanon, možnost sesílat elektrické šoky či házet výbušné flašky s alkoholem.

Kombinace celého arzenálu je pro vítězství klíčová. Pokud máte rádi akci, která je výzvou a nabízí tuny digitální krve, směle doporučuji. Já se bavil a fluidní střídání zbraní mě velmi vyhovovalo. Jedinou výtku mám k samotnému chaosu. V otevřenějších lokacích se místy hůř orientuje a než se rozhlédnete a zmapujete prostor, jste mrtví. Chápu, že jde o těžší výzvu, ale během hry mě to několikrát dost frustrovalo. Změt různorodých arzenálů nepřátel byla někdy opravdu moc. Líbilo se mi ale, že jsou tyto pasáže občas zředěny fungujícími arkádovitějšími sekvencemi, kde je potřeba skákat na různé povrchy a vyhýbat se lávě apod.

Co mě pak také lehce vytáčelo, bylo, že checkpointy jsou dost nevyvážené. Některé jsou od sebe velmi daleko, jiné zase poměrně blízko. Navíc hra jen malým písmenem v rohu sdělí, kdy se nový checkpoint aktivoval, což se v salvě útoků špatně hlídá. Často se mi stávalo, že jsem si po smrti oddechl, protože už přece nemůžu začínat od začátku… a ejhle, byl jsem na startu levelu. Hra vám po každém úmrtí ukazuje, kolik procent mapy jste pokořili. Tyto dva aspekty mi průchod občas ztěžovaly a dostavoval se pocit naštvání a frustrace. To ale k tomuto typu her patří. I tak si myslím, že více doladit checkpointy nebo v některých situacích lépe zkorigovat počet nepřátel by vůbec neuškodilo.

Na druhou stranu velmi cením, že vývojáři mapy plní healovacími předměty (vtipně zobrazenými jako krevety či kbelík s rybami) a alkoholem, který vám přidává Gusto fungující jako brnění. Nikdy se mi nestalo, že bych dlouhodobě neměl nic k uzdravení. Jsou hojně rozesety po lokacích, ale ani to vás nezachrání ve chvíli nerozvážnosti. Ve výsledku ale beru obtížnost jako adekvátní a zábavnou. Chce to jen píli a několik opakování.

Captain Wayne – Vacation Desperation je solidní titul pro všechny fanoušky žánru. Pokud hledáte ujetou krvavou akci s velmi povedeným soundtrackem a vtipným humorem, tady rozhodně nespadnete z prkna do moře žraloků. Navíc za cenu 9,75 eura bez slevy jde o must buy.

Za recenzní kopii děkujeme Mark Allen PR

Klady

  • Zábavná a frenetická akce
  • Cartoonový vizuál a různé druhy nepřátel
  • Soundtrack a dabing

Zápory

  • Místy příliš chaotické
  • Checkpointy jsou místy nevyváženě rozmíštěny

Pokud sháníte povedený boomer shooter s originálním zasazením, neváhejte a dejte mu šanci. Jde o jedno z větších překvapení závěru letošního roku.

%

Pařanovo hodnocení

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej: