The Legend of Heroes: Trails beyond the Horizon - Recenze začátku konce kultovní JRPG série

Psát recenzi na třináctý díl rozsáhlé série, jakou je The Legend of Heroes a její podsérie Trails, je poměrně oříšek. A to hlavně z důvodu, že nováčci nemají šanci se na tento díl napojit a fanoušci celé série si ho koupí stoprocentně. Už jen proto, že právě tímto dílem začíná finální příběhový arc, ve kterém bychom se měli rozloučit se světem Zemurie, kde se všechny díly této série odehrávají. Bez předchozí znalosti postav a příběhů, které se napříč díly rozvinuly, nemáte šanci se chytnout, pokud byste začínali právě tímto dílem. Proto se z části pokusím tuto recenzi koncipovat i jako doporučení a úvod pro nováčky do série, i když samozřejmě hlavním tématem zůstane samotná hra. Tak pojďme na to.

Recenzovaná verze: PC

Jak už jsem avizoval, Trails je velmi rozsáhlá série, které se napříč třinácti díly podařilo vybudovat živý a zábavný svět s propracovanou politikou, propletenými příběhy a nezapomenutelnými postavami. Právě ty jsou srdcem celé série a hlavním hnacím motorem. Troufnu si říct, že právě propracovaností historie a worldbuildingu dokáže tahle série strčit do kapsy kdejakého velkého zástupce západních RPG a nabízí něco, co jinde jen tak nenajdete.

Je pravda, že takto nabobtnalý příběh s sebou nese i některá úskalí. Například díly, které se pořádně rozjedou až ke konci a v průběhu působí jako určitý filler. Čímž je série už poměrně známá. I tak ale nabízí svět, kde každou chvíli strávenou s postavami litovat nebudete. Navíc je celá série vlastně hodně o jejich životech. Mezi kombaty mají prostor dýchat, zastavují se na jídlo, sednou si a povídají si o životě. Je to prostě velmi character-oriented RPG.

Pokud byste zvažovali, kde začít, osobně bych doporučil remake prvního dílu Trails in the Sky nebo sérii Trails of Cold Steel, která mapuje příběh Reana Schwarzera jako žáka nově vybudované Class VII na Thors Military Academy. Rean má napříč sérií poměrně velkou důležitost a je to story arc, který se do nejnovějších dílů nejvíce propisuje. Já na sérii kdysi začínal právě skrze něj a velkou lásku k Trails jsem si vybudoval právě díky Cold Steelu.

Je pravda, že jsem měl zpětně vyspoilerované události před tímto arcem, ale nevadilo mi to. Když jsem se pak vrátil k Sky, bral jsem ho spíš jako prequel a rád jsem si zmíněné události zahrál. V Cold Steelu se sice může dostavit menší zmatek, hlavně od třetího dílu, kdy se začnou objevovat postavy z předchozích her, ale nikdy to není tak zahlcující. Příběh vám k nim vždy dá alespoň základní kontext.

Jednoduše se série nebojte a zkuste ji. Je to jeden z nejsilnějších worldbuildingů ve hrách. Je pravda, že na remake Trails in the Sky si ještě chvíli počkáme, ale rozhodně to stojí za to. Klidně se nebojte začít i Cold Steelem.

Tímto dílem, na který se teď vrhneme, ale rozhodně nezačínejte. Děj je zasazen po událostech Trails Through Daybreak a opět se setkáváme s partou kolem spriggana Vana v Calvardu. Nově se spouští program pod záštitou prezidenta Roye Gramhearta s cílem vyslat prvního člověka do vesmíru. Samozřejmě nic není tak, jak se zdá, a jelikož jde o začátek kulminačního arcu, nechybí velká plejáda zvratů a závěr, který vás naštve v tom, jak dlouho budete muset čekat na pokračování.

Jak je zvykem, i tady je pomalejší nástup. Na pořádný rozjezd si chvíli počkáte, ale jakmile přijde, stojí to za to. Podobně jako v Trails into Reverie sledujeme tři oddělené linky, mezi kterými přepínáme. Krom Vana se vrací Rean a také Kevin ze Sky série. Každá linka se odehrává jinde a nabízí jiný pohled na události.

Jako velkého fanouška Cold Steelu mě Reanova linka bavila asi nejvíc. Už jen návraty starých známých a jeho lidskost mě potěšily. Rean je pro mě skvěle napsaná postava s velkým vývojem a odpovídajícím payoffem. Dá se namítnout, že už nemá tolik co nabídnout, ale i tak je podle mě pořád srdcem světa a bavil mě i tady. Možná dokonce víc než v Reverie.

Kevin, ke kterému kvůli nezahrání celého Sky nemám tak silný vztah, mě překvapil. Jeho linka je plná zvratů a tajemství a šlape asi nejjistěji. Vanova parta naopak působí v porovnání trochu pomaleji, ale díky postavám mě bavila. Mám tu partu rád a i když se tempo místy zadrhne, finále to vyváží.

Oproti Reverie mi nepřišlo, že by tu byla linka, do které bych se musel nutit. Tady jsem se těšil na každou. Pomáhá tomu i to, že každý tým řeší věci z jiného prostředí a jiným stylem.

Oproti Reverie mi nepřišlo, že by tu byla linka, do které bych se musel nutit. Tady jsem se těšil na každou. Pomáhá tomu i to, že každý tým řeší věci z jiného prostředí a jiným stylem.

Jediné, co mě lehce zamrzelo, bylo, že se party po většinu hry nepotkají. Těšil jsem se třeba na větší spolupráci Vana a Reana. Jedinou spojnicí je tak opět Grim Garten, patrový dungeon sloužící jako bonusový obsah i místo na grind. Doporučuji ho navštěvovat, protože krom odměn nabízí i doplňující scény k hlavnímu ději.

Co se týče soubojového systému, zásadní změny tu nejsou. Pokud jste hráli předchozí Daybreak díly, budete se cítit jako doma. Combat i menu fungují prakticky stejně. Přibylo pár novinek, například častější transformace Vana do Grendela nebo „Shard Commands“, které připomínají Brave Orders z Cold Steel. Nejsou tak přepálené, ale pořád užitečné.

Hra stále kombinuje akční souboje v reálném čase s možností přepnout do tahového režimu jedním tlačítkem. Propojování postav zvyšuje poškození a při omráčení nepřítele můžete spustit silné kombo. Novinkou jsou Quick Arts, puzzle prvky v dungeonech a schopnost některých postav aktivovat Awakening pro krátkodobé posílení.

Graficky se hra příliš nezměnila a pořád vypadá dobře. Postavy jsou v dialozích místy strnulejší, ale Falcom se snaží přidávat víc animací i cutscén. Soundtrack patří podle mě k nejlepším za poslední dobu a miniher tu opět pár přibylo. Stealth, hacking nebo dialogové volby příjemně zpestřují tempo.

Chválím i tradičně silný anglický dabing. NIS America si ho dlouhodobě hlídá a ani tentokrát nezklamal.

Ve výsledku platí jediné. Pokud sérii milujete, tenhle díl musíte hrát. Dostanete fanservice, zvraty a další čas s výborně napsanými postavami. Pro nováčky ho ale silně nedoporučuji.

Ano, mohl by přinést víc změn, ale současná hratelnost mi pořád vyhovuje. Beru ho jako velmi silný příslib do budoucna a jsem zvědavý, co Falcom chystá dál. Bude to velké.

Za recenzní kopii děkujeme NIS America, Inc.