End of the Sun - Recenze skrytého adventurního klenotu

Kdybych si End of the Sun stihl zahrát minulý rok, byl by to bezpochyby počin, který bych okamžitě zařadil do žebříčku nejlepších her roku. Což je lehce ironické, protože dokud jsem hru nedostal na recenzi, měl jsem ji v prioritách poměrně nízko. Bylo to hlavně tím, že se mi nelíbily modely postav a kromě hezké krajiny jsem očekával spíš zaměnitelný walking simulátor, kterých se v posledních letech rodí čím dál víc. Opak byl ale pravdou. Dostala se mi do rukou hra, od které jsem se po celou herní dobu, zhruba čtyři hodiny, nedokázal odlepit a na každou další seanci jsem se vyloženě těšil.

Recenzovaná verze: PC

Tvůrci tu přicházejí s poměrně svěží zápletkou, která se opírá o slovanskou mytologii a folklor s ní spojený. V kůži takzvaného Žrece, tedy mudrce, se ocitnete v opuštěné vesnici, po které zbyla jen doutnající ohniště. Právě ta jsou středobodem celého příběhu. Skrze ně a dým, který z nich stoupá, odhalujete stopy toho, co se na tomto místě odehrálo, a skládáte si příběhovou mozaiku napříč časem. Pomocí ohnišť cestujete mezi různými obdobími. A i když jsou řazena podle ročních dob od jara po zimu, časově chronologicky nenavazují, takže celý příběh odkrýváte nelineárně.

Než se ale pustím hlouběji do mechanik, chci se nejdřív zastavit u samotného příběhu, který považuji za jeden z nejsilnějších pilířů celé hry. Velmi citlivě kombinuje slovanský folklor a mytologii do fikčního vyprávění, které napříč časem sleduje osudy jedné rodiny a lidí kolem ní. To vše navíc s povedeným anglickým dabingem. Postavy tu řeší různorodé problémy, od rodinných ztrát přes komplikované vztahy až po nadpřirozené prvky. Přestože je celý příběh spíš komorní, tvůrci dokážou velmi chytře míchat různá témata, nebojí se ani lehce humorných momentů a i přes menší počet postav vás jejich osudy po celou dobu zajímají.

Ve výsledku jde o velmi lidský příběh se srdcem, který o to víc funguje díky svému zasazení. Po celou dobu jste obklopeni nádherně zpracovanou přírodou, doprovázenou povedeným hudebním i ambientním soundtrackem. Slyšíte zpěv ptáků, zurčení potoka, praskání stromů nebo šelestění listí. Má to až terapeutický účinek a u hry jsem se často vyloženě uklidnil, jako bych se sám procházel jarním lesem. Navíc prostředí vidíte v různých ročních obdobích, takže je pořád na co se dívat. End of the Sun bych klidně nazval příběhovým walking sim skanzenem.

Celou hru se pohybujete po krajině příjemné velikosti, která je zpočátku na mapě odkrytá jen částečně. Postupně se vám ale otevírají další oblasti, často až ve chvíli, kdy získáte potřebný předmět. Je sice škoda, že mapa neukazuje vaši přesnou polohu a musíte se orientovat podle paměti, ale není to nic zásadního. Občas sice zabloudíte, naštěstí jsou jednotlivé části světa dostatečně odlišné, ať už stavením se stodolou nebo mostem u vody. Po chvíli se tak dá orientovat bez větších problémů a kromě pár výjimek jsem s tím neměl potíže.

Ostatně orientace je tu klíčová, protože chození a objevování tvoří hlavní náplň hry. Doutnající ohniště slouží jako hlavní pojítko příběhu a odhalují vám, co se v minulosti ve vesnici odehrálo. Funguje to tak, že k ohništi přijdete, provedete interakci a ve vzduchu se objeví kouřové cestičky. Když je následujete, nacházíte fragmenty minulosti, například otisk chybějícího předmětu. Po spuštění fragmentu se přehraje krátká in-game animace, která vám ukáže konkrétní situaci z minulosti. Třeba že si postava ve spěchu zapomněla doma hůl a nemůže dál pokračovat. Vaším úkolem je pak tento předmět najít a doplnit ho na správné místo.

Samotné úkoly se v základu příliš neliší, většinou jde o nalezení předmětu a jeho dosazení. Způsob, jakým se k němu dostanete, se ale liší. Někdy jde jen o vyslechnutí příběhu a jednoduché hledání, jindy vás například naštvaný domácí skřítek donutí splnit pro něj úkoly nebo budete míchat lektvar. Většina úkolů je jednoduchá, ale občas se objeví na logiku náročnější pasáže, které příjemně oživí jinak velmi poklidné tempo hry.

Obtížnost je podle mě zvolená ideálně. Náročnější puzzly nebo větší backtracking by tu spíš narušily až zenovou atmosféru, kterou hra nabízí. Ty složitější úkoly, které tu jsou, dávají smysl, dají se vyřešit po krátkém zamyšlení a zároveň nejsou úplně triviální.

Jakmile splníte všechny úkoly spojené s konkrétním ohništěm, to se naplno rozhoří a odhalí se celý příběh, který se k němu váže. Poté pokračujete k dalšímu. Vaším cílem je nasbírat určitý počet peří, která získáváte právě skrze dokončená ohniště. Některá z nich jsou přístupná pouze v určitých ročních obdobích, ale hra vás v tomhle směru nikdy nenechá tápat. Na mapě i přímo u ohniště vždy vidíte, do jakého období je potřeba se přesunout.

Některé části mapy se navíc otevřou až po získání konkrétních předmětů z jiných ohnišť. To velmi příjemně dávkuje průzkum a nezahltí vás kompletně otevřeným světem hned na začátku. Nemusíte se tak bát chaotického pobíhání. Stačí postupně plnit úkoly v dostupných obdobích a vše do sebe začne zapadat. V tomto směru nemám prakticky žádnou výtku.

Pár drobných problémů se ale přece jen najde. Trochu mi chyběla možnost rychlejšího přesunu po mapě, například teleport mezi ohništi. Chápu, že by to zkrátilo herní dobu, ale ke konci, kdy už máte většinu lokací prozkoumaných, začíná být přesun únavnější. U mě se to projevilo až v poslední půlhodině, ale dokážu si představit, že někomu by to vadilo víc. Oceňuji alespoň možnost běhu, protože chůze je opravdu hodně pomalá.

Místy jsem měl také problém s tím, že některé předměty reagovaly až po opakovaném kliknutí, případně že se některé in-game animace po dohrání zvláštně přehrávaly pozpátku. Nevím, zda šlo o umělecký záměr, ale působilo to rušivě, obzvlášť když se to nedělo konzistentně u všech scén. Poslední drobná výtka směřuje k designu postav, které na mě působí trochu jako z určitých lechtivějších vizuálních novel ze Steamu. Chápu ale, že jde o hru dvou lidí a někde se to projevit musí. Ostatně právě tenhle aspekt mě původně od hry odrazoval.

O to víc bych ale chtěl zdůraznit, že by vás to od hraní nemělo odradit. Pokud máte rádi dobře podané lidské příběhy, nádhernou přírodu a slovanský folklor, End of the Sun vás nezklame. Mě osobně hra natolik uhranula, že jsem se od ní nedokázal odtrhnout během několika herních seancí.

Za poskytnutí recenzní kopie děkujeme The End of the Sun Forge