Trine 4: The Nightmare Prince – recenze

Spoustě hráčů se při vyslovení magického slova TRINE vybaví příjemné vzpomínky na společné hraní a řešení puzzlů. A tak se vývojáři ze studia Frozenbyte rozhodli, že si napraví reputaci po ne moc vydařeném předchozím třetím dílu, který byl výjimečně celý ve 3D. Žánr zůstal při starém. Puzzle plošinovka, která je nacpaná až k prasknutí hádankami. Ovšem vizáž prošla zásadní změnou a je navržena opět v krásném 2.5D kabátku. Hra je dostupná jak pro PC, tak i hlavní herní konzole včetně Switch, na které jsem ji i hrála a kde i na malém displeji vypadá moc pěkně.

Jako v pohádce

A teď ruku na srdce, kdo z nás někdy nezažil noční můry či podivné stíny číhající za rohem? Ty ne? Vážně? Tak to máš větší štěstí než princ Selius. Ocitá se v zajetí kouzel a stínů a všude kde se objeví, šíří strach a noční můry. A jako zachránci se na scéně objevují naši tři hrdinové kouzelník Amadeus, rytíř Pontius a zlodějka Zoya. Příběh je vyprávěný jako pohádka. Během cesty potkáš rozličné prostředí zahrad, lesů či domů a kolikrát stojí za pozastavení se a pokochání. Obzvlášť zimní krajina a vodní plochy stojí za nějaký ten screenshot. Musím pochválit i příjemný dabing a to jak vypravěče, který tě provází mezi lokacemi, tak hlavních postav. Jejich rozhovory jsou mnohdy i velmi vtipné.

Víc hlav víc ví

Každá z postav má unikátní vlastnosti, které je třeba správně kombinovat. Rytíř využívá štít nejen k boji, ale i k odrážení paprsků, Amadeus umí vyčarovat předměty a Zoya je mistryní lučištníků. To vše a mnohem více je třeba dát dohromady na každém metru hry, aby ses prokousal zas o kousíček dál v příběhu. Hádanky jsou velmi rozmanité – všemožné propasti, jedové či ledové místnosti, hrátky s lomem paprsků světla a je zapotřebí se u většiny z nich pozastavit a popřemýšlet jak dál. Vyložený “zásek” jsem měla asi 5x. Ale vše se dá projít, jen je třeba aby to člověku tzv. docvaklo. Občas přehlídne maličkosti. Nechybí ani tajné vchody, ve kterých se skrývají collectibles předměty. Kromě těch se ve hře sbírají body vylepšení k podobě růžových kapek. No kdy by nechtěl umět nadnášet nepřátele ve vzduchu? Ale jsou tu samozřejmě i užitečnější upgrady – větší damage šípů apod. Většina schopností je příjemným zpestřením a uplatníš je když se čas od času objeví zrůdy, noční můry, v podobě vlků, pavouků či satyrů. Ale obtížnost soubojů není nijak veliká, jsou spíše doplňkem. Celkově je hra koncipována na používání mozkových závitů a užívání si hraní s kamarády.

Kooperace možná řešení rozšiřuje

Ačkoliv máš k dispozici jen tři postavy, multiplayer mohou hrát čtyři hráči. Každý má možnost libovolně střídat postavy stejně jako v single hře (můžou tedy být i stejné charaktery postav současně) a ty se pak od sebe odlišují jen jiným oblečením. Hrát lze jak společně na jedné obrazovce, tak si vytvořit vzdálenou místnost. Případně pokud nemáš s kým hrát, lze zvolit single hru, do které se časem připojí další osamělý hráč. V kooperační hře se díky více aktivním postavám rozšiřuje počet možností, jak danou hádanku vyřešit. Délka hry záleží na stylu hraní a počtu hráčů, jestli si moc nepřekáží apod., ale vyjde okolo 9 hodin.

Velký boss má psí nos

Ve hře dojde i k několika zásadním boss-fightům, které jsou zajímavým zpestřením hry. Stejně jako u klasických soubojů mi ale přijdou poměrně lehké a je i škoda, že jich není více. Také je škoda, že po dohrání hry se ti neotevře možnost projet ji celou na těžší obtížnost. Permanentně se nabízí jen volby obtížností dvě: „Nízká“ a „Normální“, tu první nemá ani cenu zkoušet.

Pusť si záznam ze streamu s Rudou a Terezkou

Závěrečné hodnocení