Vítám vás u letošního posledního Indie salónku, ve kterém se společně podíváme na dva zajímavé tituly, které by vám neměly uniknout. Prvním z nich je další hra založená na YouTube personě Angry Video Game Nerd, která opět nabídne pixelovou arkádovou výzvu. Ne sice tak frustrující, jako hry, jimiž se AVGN na svém kanále zabývá, ale i tak půjde o pořádnou zkoušku schopností.

Druhou hrou bude titul náročnější především na šedou kůru mozkovou, a tím je S.E.M.I. – Side Effects May Include…. Ten jsme si měli možnost vyzkoušet a v rámci kratšího preview se s vámi podělíme o první dojmy. Ty později rozebereme v plnohodnotné recenzi po vydání hry a budeme vás zároveň informovat i o novinkách z jejího světa. Pokud vám letos chyběla i video podoba našeho pořadu, nemusíte zoufat. S Rudou jsme si pro vás připravili silvestrovský speciál, ve kterém se podíváme na čtyři zajímavé tituly a zároveň tím odpálíme pravidelné vysílání. Tak vše nejlepší do nového roku.

Angry Video Game Nerd 8-bit

Po dvou kriticky úspěšných titulech založených na kultovním kanálu Cinemassacre / Angry Video Game Nerd jsme se dočkali dalšího dílu. Tentokrát se postavíme podivné elektronické nestvůře s podobou Ježíše, která se snaží zničit veškeré konzole na světě. To samozřejmě nenecháme jen tak a vydáme se přímo do konzole, abychom této potvoře zmařili její plány. Celý příběh je převyprávěn ve velmi povedeném FMV prologu, který působí jako klasická epizoda AVGN a výborně navozuje atmosféru.

Po vstupu do hry si můžete zvolit jednu ze tří obtížností. Ta nejtěžší představuje opravdu výraznou výzvu, ale i normál dokáže potrápit. Ve stylu Mega Mana tu například při nabodnutí na kůl schytáte instantní smrt, což na lehčí obtížnosti nehrozí. Při prvním průchodu tak klidně doporučuji normál, pokud nejste fanoušci vyloženě jednoduché obtížnosti. I tu nejlehčí bych ale spíš označil za férovou než přehnaně snadnou.

Hra nabízí šest levelů, které můžete hrát v libovolném pořadí, přičemž na konci každého z nich čeká boss. Každý level navíc odkazuje na konkrétní hru a stylistiku dané éry. Hratelnost, stejně jako u předchozích dílů, připomíná tuhé arkádovky. K dispozici máte zbraň, kterou lze pomocí sbíraných upgradů vylepšovat a zvyšovat její sílu. Nechybí ani HP ve formě lahvového piva a samozřejmě životy, kterých můžete mít až devět. Po jejich vyčerpání následuje klasický game over.

Samotná hratelnost je ryze NESová. Levely jsou dobře navržené a nabízejí pestrou paletu nepřátel i jejich útočných patternů, na které je potřeba si dávat pozor, stejně jako na okolní prostředí. Právě překážky s instantní smrtí byly v některých levelech mým osobním kryptonitem, stejně jako další záludné překážky. I přes občasnou frustraci jsem se ale velmi bavil a s radostí se v doprovodu chiptune hudby prokousával jednotlivými úrovněmi až k vítězství.

S.E.M.I. – Side Effects May Include…

Pokud bych měl vybrat jednu z nejbizárnějších kooperativních her, které jsem letos hrál, určitě musím zmínit S.E.M.I.. Jde o prdící, absurdní a naprosto šílenou hru, která si i ve fázi early access dokázala získat moje srdce. V tomto kratším preview bych vám chtěl nastínit první dojmy, které jsem s kamarády během hraní zažíval, a naznačit, zda pro vás stojí za to si hru také vyzkoušet.

Námět je jednoduchý. Hrajete za blázny, kteří se snaží uniknout z blázince. Cesta to ale nebude jednoduchá a vydat se na ni můžete buď sami, nebo až se třemi přáteli. Právě hraní v kooperaci mohu jednoznačně doporučit. Ano, je to větší chaos, ale o to větší zábava. V aktuálních 25 misích dostupných v early accessu se během útěku budete snažit nejen zmlátit dozorce, ale také řešit nejrůznější environmentální puzzly. Ty často vyžadují správné načasování, například při házení míčů na tlačítka otevírající dveře, což klade důraz na týmovou koordinaci. Nechybí ani vyhýbání se pastím, skákání a další překážky. Puzzly se mohou na první pohled zdát jednoduché, ale opak je pravdou, a to díky práškům a chaosu s ním spojeným.

Největší devízou hry, a místy i lehkým problémem, jsou prášky. Ty vám mohou pomoci s uzdravením, přičemž zdraví je zde znázorněno ukazatelem šílenství. Jakmile se naplní, zkolabujete, zaboříte se do zdi a zůstane z vás trčet obnažený zadek, ze kterého vás musí kamarád vytáhnout. Prášky ale neslouží jen k léčení. Mohou vám udělit i speciální schopnosti, například laserové paprsky z očí nebo dočasnou nezničitelnost. Jak už to ale u farmaceutik bývá, přichází i vedlejší účinky, což ostatně naznačuje samotný název hry a na čem celá premisa stojí.

Každá schopnost získaná pomocí prášků má tedy i své úskalí. Laserové vidění je sice zábavné, ale zcela nekontrolovatelné. Nezničitelnost zase znamená, že jste prakticky neschopní se normálně pohybovat. Tím to ale nekončí. Pokud to s prášky přeženete, mohou se dostavit střevní potíže v podobě náhodného projektilového zvracení nebo silně nadnášejících prdů, které dokážou výrazně zkomplikovat řešení časově citlivých puzzlů.

Ve skupině díky těmto prvkům funguje S.E.M.I. jako velmi zábavný a hravý kooperační zážitek. Jedinou výraznější výtku mám k tomu, že hra je místy až příliš chaotická. Často se toho děje hodně najednou, což může vést k dezorientaci a chvíli trvá, než pochopíte, jak daný puzzle vyřešit. I toto tápání je ale svým způsobem zábavné. Nechybí ani možnost kosmeticky si upravovat svou postavičku za nasbírané peníze.

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Ponoř se do písku starověkého Egypta v ‚Egypt Frontiers.‘ Jako mistr stavitel buduj majestátní monumenty, spravuj zdroje a utvářej historii v této strhující simulační hře. Jsi připraven zanechat svou stopu na hranicích Egypta?

Egypt Frontiers – stavby, písek a historie starověkého světa

Egypt Frontiers tě zve do srdce starověkého Egypta, kde se role obyčejného návštěvníka mění v úlohu mistra stavitele a vládce civilizace. Tahle hra ti nabízí systematické budování vlastní říše, správu zdrojů, rozhodování o osudu lidí. Pokus vtisknout svůj malý otisk do historie jedné z nejznámějších civilizací všech dob. Hra je plně hratelná a i ve své současné podobě poskytuje poutavý simulátor historického světa.

Hra tě nejprve nechá nahlédnout do procesů stavebních technik starověkého Egypta. Není to jen „postav si domek“ atd.  Dostáváš autentické nástroje a možnosti, jak postupovat při výstavbě pyramid, chrámů a dalších monumentů. Zdolávání výzev spojených s těžbou kamenů, organizováním pracovníků a využíváním omezených surovin dává hře pocit historického úsilí, kdy každé rozhodnutí ovlivňuje další vývoj civilizace.

Hratelnost

Egypt Frontiers ti zároveň umožňuje volbu mezi pokračováním věrné historické cesty a vytvářením vlastní alternativní verze civilizace. Můžeš se soustředit buď na moc a monumenty, nebo na spokojenost obyvatel, a s každým rozhodnutím se svět kolem tebe mírně mění. Hratelnost se přizpůsobí tvému tempu.  Kromě strategické vrstvy, kde se staráš o globální rozhodnutí a rozvoj, hra nabízí i režim z pohledu první osoby, díky kterému můžeš nahlédnout přímo do života v ulicích a na staveništích. Tenhle osobnější pohled umocňuje pocit, že nejde o studenou strategii, ale o svět, kde se tvé volby skutečně dotýkají každodenního fungování civilizace.

Prostředí starověkého Egypta je prezentováno s důrazem na atmosféru pouště, monumentálních staveb a dobrodružství, které dýchá historií. I když graficky hra není nejmodernější, její styl a návrh světa dokážou vtáhnout do role člověka, který opravdu stojí u zrodu legendárních staveb a civilizačního rozmachu. Pro mnohé hráče je to právě ten aspekt, který je udržuje u obrazovky.  Sledovat, jak se z pouhých základů rodí velkolepé stavby, které známe z učebnic dějepisu.

Protože se hra stále vyvíjí, některé mechaniky mohou působit ještě nevyváženě. Část komunity oceňuje především atmosféru, kreativitu a nápad, zatímco jiné hráče mírně odrazuje, že některé prvky nejsou tak komplexní, jak by si představovali u plně propracované historické simulace. Přesto hraní nabízí dostatek zábavy a možností, aby i v tomto stádiu působilo jako plnohodnotný zážitek.

Egypt Frontiers není klasická akční hra, spíše je to hlubší simulace budování s prvky strategie a volby. Pokud tě láká řízení a sledování jak se bude tvá civilizace vyvíjet, zda se ti podaří zkrotit rozmary pouště a přetavit je v prosperující společenství, hra ti poskytuje spoustu prostoru pro vlastní rozhodnutí a kreativitu.

Hra vyšla 12. listopadu 2025 a na Steamu si ji můžeš pořídit ZDE

Na trailer se můžeš podívat zde:

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Pokud vám jméno Scott Whiskers nic neříká, vězte, že se jedná o hlavního hrdinu stejnojmenné adventurní série, která se velmi nedávno dočkala svého druhého dílu. Ten byl úspěšně zafinancován přes Kickstarter a opět láká na rodinné, humorné dobrodružství plné puzzlů a klasické point and click hratelnosti. Na škodu je ale fakt, že první díl mě příliš neoslovil. Krom sympatického hrdiny a milého příběhu mě hra spíše trápila velmi ošklivým vizuálem, nepěknými 3D modely postav a na můj vkus přepálenou herní délkou, kterou ne úplně nosný příběh nedokázal unést. Druhý díl tak sliboval naději na zlepšení na vícero frontách. Zda se jí skutečně dočkal, si povíme v této recenzi.

Recenzovaná verze: PC

Bez jakýchkoliv okolků musím s úlevou říct, že druhý díl je podle mě o několik stupňů vyladěnější než ten první. Vždy rád vidím, když si autor bere kritiku k srdci a dokáže s ní pracovat. Díky tomu jsme se dočkali vizuálně hezčího a plynulejšího zážitku. Než se ale pustíme hlouběji do samotného jádra hry, pojďme si pro neznalé série, ale i pro ty, kteří jedničku hráli, přiblížit příběh a hlavní postavu.

Tou je samozřejmě titulní Scott Whiskers, pracovník útulku, který se v prvním díle vydal na vyčerpávající dobrodružství s cílem najít ztraceného kocoura pana Fumbleclawa, jenž se ztratil lordu Longbottomovi (náročná jména). Po tomto příběhu ho ale čeká zasloužený odpočinek. V křížovce totiž vyhrál návštěvu lokací v Guatemale, kde se natáčely Star Wars.

Jak už to ale v adventurách bývá, klid netrvá dlouho. Scott se znovu vydává na dobrodružství, tentokrát s cílem najít uctívanou zlatou kočičí sošku, která byla v místní vesničce zničena bleskem. Spolu s ní se vytratila i naděje na prosperitu a lepší zítřky. Příběh sám o sobě není nijak hluboký a slouží spíše jako rámec pro záhadu, což u komediálního dobrodružství bohatě stačí. Důležité jsou především dialogy, postavy, které po cestě potkáte, a samotné puzzly.

Musím říct, že dialogy se oproti prvnímu dílu výrazně zlepšily. Už nejsou úmorně dlouhé ani přeplněné zbytečnými informacemi. Hra jde rychle k věci, dialogy působí svižně a zároveň nemáte pocit, že by tím postavy přišly o svůj charakter. Humor je navíc velmi příjemný. Není ho přehršel, ale v dialozích se objevuje často a většinou funguje. Velkým plusem je také práce s odkazy na Monkey Island, která je vzhledem k ostrovní lokaci a džungli logická a navíc podaná vkusnou, lehce parodickou formou.

Bohužel musím dodat, že i přes výrazné zkrácení dialogů se občas stávalo, že se postavy při volbě témat vracely k něčemu, co už bylo řečeno v jiné dialogové větvi, případně reagovaly, jako by se dané téma vůbec neprobíralo. To občas narušovalo přirozený tok rozhovorů a snižovalo jejich úroveň. Ne všechny postavy jsou navíc stejně zábavné a některé se nudnějším dialogům úplně nevyhnuly, což se lehce tluče s celkově komediální atmosférou. Naštěstí nejde o pravidlo a těchto postav je jen pár. Navíc je často zachraňuje povedený dabing, který mi přišel velmi kvalitní, obzvlášť u hlavního hrdiny.

Krom dialogů se zlepšil i vizuál. Ano, ručně kreslená pozadí v některých místech stále působí lehce amatérsky a ruku na srdce, některé zvolené barvy připomínají starší flashové hry. I tak se ale jedná o diametrální rozdíl oproti prvnímu dílu. Po chvíli jsem si na vizuál zvykl, začal mi dávat smysl a seděl k zasazení hry. To samé platí i pro 3D modely postav, které se oproti jedničce povedly výrazně lépe a vypadají velmi slušně. Vizuální stránku tak mohu s klidným svědomím pochválit a cením, kolik práce si s ní autor dal.

Co se týče samotné hratelnosti a rozhraní, máte možnost zvýrazňovat interaktivní předměty a k dispozici je i přehledný deník, který zaznamenává vše, co je potřeba splnit. Jediný problém jsem v něm viděl v tom, že se mi občas zapsal úkol ještě předtím, než jsem k němu měl dostatek informací. Ty by mi jinak sdělila postava nebo by vyplynuly ze situace v pozdější fázi hry. Příkladem může být moment, kdy jsem si prohlédl vozík s povlečením u uklízečky a deník mi okamžitě poznamenal, že bych ho měl získat, přestože jsem ho použil až ke konci hry a do té doby neměl žádný důvod to řešit. Podobných situací bylo víc a výsledkem byl poměrně zahlcený seznam úkolů, ve kterém se hůř orientovalo.

Samotné hádanky mi pak až na pár výjimek přišly logické a smysluplné. Když už nastal zásek, většinou to bylo podle mě špatným nasměrováním hry k řešení. Typickým příkladem je situace u zoo, kde jsem se zasekl jen proto, že mě nenapadlo prosekat si křoví švýcarským nožíkem. Tam už jsem si říkal „to jako pardon“. Hra vás navíc v takových chvílích nijak výrazněji nepošťouchne. Jinak jsem ale zásadní problémy neměl a na většinu řešení se dá přijít bez frustrace.

Když už se zaseknete, často si zpětně řeknete, že vás to vlastně napadnout mělo, a ne že by šlo o úplný nesmysl. Lokace jsou navíc dostatečně různorodé, od pláže přes hotel, městečko až po sopku, ale jejich počet vás nezahltí a orientace v nich je poměrně snadná. Puzzly, na které hra primárně láká, se tak z velké části povedly a já se u nich bavil. Na škodu může být absence vestavěného návodu či nápovědy, to ale neberu jako výtku. Oficiální walkthrough je volně dostupný na GameFAQs a paradoxně to méně svádí k tomu si práci zjednodušovat, než kdyby byla nápověda přímo ve hře.

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Ponoř se do neonově ozářených 80. let a staň se mazaným zlodějem! Vloupej se do domů, ukradn cennosti, unes auta a unikni policii. Vylepši si dovednosti a vybavení, abys přežil ve světě, kde se daří jen těm nejodvážnějším zločincům.

Vice Thief Simulator: 80s Nostalgia – neonová krádež plná ambicí

Vice Thief Simulator: 80s Nostalgia tě vrhá přímo do pulzujícího srdce osmdesátých let, kde neonové světla a dunivá hudba doprovází každý tvůj krok nočním městem. Tahle hra tě nechává převzít roli zloděje, jehož cílem není jen přežít, ale vydělat si na svém vlastním stylu života. Ať už jde o obcházení zákonů, riskantní vloupání či o rychlé úniky před policií. Hra vyšla v roce 2025 a snaží se skloubit prvky akce, simulace a dobrodružství do jednoho svérázného balíčku. Ten má evokovat nostalgii v době, kdy vládly kazety, disco rytmy a lov na rychlé peníze byl každodenní výzvou.

Hned na začátku tě Vice Thief Simulator uvítá atmosférou, která je silně inspirovaná klasickými kriminálními hrami z minulých dekád. Město je plné příležitostí, jeden byt nebo auto vedle druhého skrývá cennosti čekající na to, až je někdo vezme. Svět kolem tebe dýchá svým vlastním životem. Tvým úkolem je plánovat a provádět krádeže, někdy se jedná o lehké vloupání do domu, jindy o odcizení auta, které je potřeba rychle doručit někam dál. Každý takový akt ti přinese peníze, které můžeš investovat do lepšího vybavení, rychlejších úniků nebo sofistikovanějších nástrojů pro překonání zabezpečení.

Hratelnost

Jedním z centrálních prvků hry je mini-hra zaměřená na vykrucování zámků a překonávání bezpečnostních systémů. Jedná se o jednoduchý, ale napínavý systém, který tě donutí soustředit se i v situacích, kdy bys jinak jen klikal všude možně. Při těchto úkolech však není žádná záruka úspěchu. Policie může ve správný okamžik zasáhnout, a ty se tak ocitneš v honičce napříč ulicemi města, snažíc se schovat v zákoutích, mezi budovami nebo za jinými objekty. Tato souhra napětí a akce dává hře rytmus, který tě drží ve střehu i v okamžicích, kdy jen pomalu procházíš tmavými uličkami osvětlovanými pouličními lampami.

I když hra slibuje svět plný možností, realita je trochu smíšená. Někdy to vypadá, že titul působí nedokončeně, a že umělá inteligence policistů má tendenci reagovat nepředvídatelně. Samotné mise mohou být někdy frustrující, když tě „chytnou“ v momentě, kdy sis to vůbec nezasloužil. To vytváří pocit, že herní svět není vždy úplně spravedlivý a že úspěch často závisí víc na štěstí než na strategii nebo dovednosti. Také se objevují názory, že hra působí jako pokus o nostalgii, která ale někdy sklouzává do kopírování vizuálních či mechanických prvků jiných známých her, aniž by nabídla hlubší originální zážitek.

Na druhou stranu, když se ti podaří dokončit úspěšnou sérii krádeží, ucítíš ten malý pocit z úspěchu, který tě žene dál. Progresní systém ti umožňuje postupně zlepšovat své vybavení, odemknout nové oblasti a cíle a přizpůsobit si vlastní herní styl. V některých hrách je to právě tenhle pocit růstu, který tě udrží u obrazovky, a Vice Thief Simulator rozhodně nějaký ten moment uspokojení nabízí, i když je to uspokojení spíše z krátkých úseků hraní než z dlouhého svižného příběhu.

Herní svět

Herní svět je dostatečně otevřený, aby ses cítil jako opravdu volný hráč, ale zároveň není tak hluboký nebo komplexní, aby působil jako rozsáhlá sandboxová záležitost. Místo toho se Vice Thief Simulator zaměřuje na krátké, intenzivní okamžiky, jako je rychlé vloupání, rychlý únik a pak opět plánování další akce. To může být přesně ten typ hraní, který si někdo užije během krátkých odpoledních sezení, ale pro hráče hledající hlubší nebo citelnější příběhový rámec může být zážitek trochu povrchní.

Celkově má Vice Thief Simulator: 80s Nostalgia své jasné momenty, kde dokáže nabídnout zábavné a napínavé chvíle, ale zároveň nezapře, že je stále ve velmi rané fázi vývoje a že ideálně potřebuje ještě spoustu vylepšení a doladění. Pro některé hráče může být lákadlem právě ten retro nádech a nízká cena, jiné zase odradí technické či designové nedostatky. Tahle hra je tak trochu jako nepředvídatelná noční akce – místy autentická a vzrušující, jindy trochu zmatená a nevyrovnaná.

Hra vyšla 7. listopadu 2025 a koupit na Steamu si ji můžeš ZDE

I received a free review copy of this product from https://www.keymailer.co

Trailer ke hře si můžeš pustit zde:

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Hra Lazy Train nabízí klidný zážitek a únik do světa kolejí a vlaků! Pokládej koleje a automaticky sbírej suroviny se svým vlakem v tomto útulném simulátoru vlaku.

Lazy Train Game – pomalá jízda do světa klidu

Lazy Train Game je jednou z těch her, které na první pohled působí nenápadně, ale už po pár minutách hraní je jasné, že jejich síla neleží v množství obsahu nebo složitých mechanik, ale v atmosféře. Tahle hra tě nenutí nikam spěchat, nic dokazovat ani plnit dlouhé seznamy úkolů. Místo toho ti nabídne klidný prostor, kde si můžeš vytvořit vlastní malý svět kolejí, vlaků a tichého pohybu.

Základ hry stojí na velmi jednoduchém nápadu. Máš vlak, máš prázdný prostor a postupně si buduješ železniční síť podle sebe. Koleje kladeš tam, kam chceš, rozšiřuješ tratě, propojuješ jednotlivé části mapy a sleduješ, jak se celý systém pomalu dává do pohybu. Vlak si po tratích jezdí vlastním tempem, sbírá zdroje a ty je následně používáš k dalšímu rozvoji. Neexistuje tu žádný tlak na efektivitu ani strach z chyby – každé rozhodnutí je spíš kreativní než strategické.

Velkou roli hraje celková nálada hry. Lazy Train Game působí jako digitální relaxační pomůcka, kde je radost jen pozorovat, jak vlak projíždí krajinou, zatáčí na křižovatkách a pomalu zaplňuje svět kolejovou sítí. Grafické zpracování je jednoduché, ale příjemné, a podporuje pocit klidu a pohody. Není to hra, u které bys seděl napjatý na kraji židle – spíš přesný opak. Je ideální na chvíle, kdy si chceš pustit něco nenáročného a nechat myšlenky volně plynout.

Hratelnost

Hratelnost stojí hlavně na pocitu postupného růstu. I malé rozšíření tratě má svůj význam a uspokojení přichází z toho, že svět, který buduješ, je čím dál živější. Přidávání dekorací, budov nebo dalších prvků slouží spíš k dotvoření atmosféry než k plnění konkrétních cílů. Hra ti dává svobodu rozhodnout se, jestli budeš aktivně stavět, nebo se jen na chvíli zastavíš a budeš sledovat, jak všechno funguje samo.

Protože hra zatím ještě oficiálně nevyšla, působí Lazy Train Game spíš jako příslib než hotový produkt. Už teď je ale jasné, jakým směrem se chce ubírat. Nesnaží se konkurovat velkým vlakovým simulátorům ani komplexním strategiím. Je to malá, klidná hra, která staví na jednoduchosti, pohodě a osobním tempu hráče. Pokud vývojáři tento směr udrží a postupně rozšíří možnosti bez zbytečného komplikování, může z Lazy Train Game vyrůst velmi příjemný titul.

Pro koho je tahle hra?

Lazy Train Game není pro každého — není to typ akčního nebo strategického titulu. Je to hra pro milovníky vlaků, milovníky relaxace a kreativního tvoření, kteří chtějí:

• vypnout od hektického hraní,

• užít si čistou estetiku tratí a vlaků,

• nebo si jen postavit vlastní malý vlakový svět bez tlaků.

Hra Lazy Train Game je naplánováná na konec března 2026, ale datum se ještě může samozřejmě změnit. Hru můžeš na Steamu sledovat ZDE

https://game.page/lazytraingame/Marpanovy%20gameplaye%20v%20%C4%8De%C5%A1tin%C4%9B

Na trailer se můžeš podívat zde:

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Sleep Awake byla hra, která mě od svého uvedení velmi zaujala. A to nejen zapojením Coryho Davise, jenž pracoval na Spec Ops: The Line, tedy hře, která pod povrchem fádní střílečky skrývala výrazný emocionální přesah, ale také účastí Robina Finka z Nine Inch Nails, který zde působil jako kreativní ředitel a stál za soundtrackem. To hlavní pro mě však byl příslib surrealistické a snové atmosféry spolu s konceptem, že hlavní hrdinka nemůže usnout. Jednoduše tu byl cítit příslib něčeho unikátního, což se částečně i naplnilo. Bohužel se to ale neobešlo bez jistého náměsíčního bloudění a několika zakopnutí. Pojďme se tak společně ponořit do této noční můry.

Recenzovaná verze: PC

Ke Sleep Awake jsem se dostal už nějakou dobu po vydání, takže jsem měl možnost zaznamenat i poněkud rozporuplné recenze, které hře vytýkaly nudnější gameplay nebo slabší survival mechaniky. To je škoda, jelikož na první pohled se hra skutečně tváří jako zástupce tohoto žánru. Podle mě se ale spíše jedná o walking simulátor s prvky akčnější adventury a je potřeba k ní takto přistupovat. V tu chvíli si totiž tento výrazně příběhový zážitek dokážete mnohem lépe užít.

Narativ a svět, ve kterém se celé dění odehrává, patří k nejsilnějším pilířům hry a pro mnohé z vás budou i hlavním hnacím motorem. Vžijete se do kůže Katji, která žije v posledním městě na světě jménem The Crush. Snaží se zde přežít sama, bez rodiny, v situaci, kdy lidstvo sužuje jev zvaný The Hush. Ten způsobuje, že lidé, kteří usnou, mohou v reálném světě zmizet a zůstane po nich jen jakési echo. To vedlo ke vzniku různých kultů a náboženství, jež praktikují odlišné metody, jak zůstat bdělí a nespadnout do spánku. A vy v tomto světě musíte přežít, udržet se vzhůru a nenechat se Hushem sebrat.

Celý svět mi přišel originální a velmi se mi líbilo se v něm pohybovat. Postupně se dozvídáte nové informace o různých sektách, čtete nalezené spisy a z nich se dozvídáte víc o loru světa. Samotné zpracování města The Crush i dalších lokací je navíc velmi povedené a z každého koutu sálá snově depresivní, špinavá atmosféra. Když se k tomu přidají vizuální psychedelické kejkle, vyvolané tím, jak Katja postupně upadá do spánku, máte o vizuální orgie postaráno. Moc se mi líbily barvy, přechody scén do FMV pasáží v rámci cutscén i momenty, kdy se vám při chůzi rozostří obraz a okolní scenérie se začne měnit nebo se úplně přepne do snového světa.

Tohle všechno funguje výborně a vizuální stránka je velmi solidně podchycená. Často jsem se hlavně ve snových pasážích kochal prostředím a užíval si soundtrack, který velmi přirozeně podporuje navozenou atmosféru celé hry.

Ani samotný příběh těmto aspektům nedělá ostudu. Neřekl bych ale, že jde do nějaké výrazné hloubky. Přestože je postava Katji sympatická a má svůj osobní boj i vývoj s ním spojený, nejedná se o něco, co by dlouhodobě rezonovalo. Postav je tu málo, pokud nepočítám ozvěny hlasů z minulosti, a děj vás žene kupředu takovým tempem, že ani nemáte moc prostoru se více pozastavit nad Katjinou psychikou. Tím ale nechci říct, že je příběh špatný. Jen podle mě není v rámci charakterů rozpracovaný tak, jak by mohl být.

S délkou hry okolo čtyř hodin pak působí spíše jako jeden díl kvalitní hororově-sci-fi antologie. A s tímto přístupem mě to bavilo. Děj nemá hluchá místa a tím, jak se neustále něco děje a odkrývají se nové informace, vás bude zajímat, jak to celé dopadne. Přesto bych osobně uvítal o něco delší stopáž a větší prostor pro práci s postavami. Ten svět mě jednoduše bavil, takže je to spíš osobní výtka.

Kde už ale vidím větší problém, je hratelnost. Já osobně s ní zásadní problém neměl, ale dokážu si představit, že hráči očekávající survival horor tu mohou narazit. Jak už jsem zmínil, v jádru je Sleep Awake walking simulátor a tomu je podřízená i herní náplň. Většinu času se pohybujete uzavřenějšími lokacemi, jindy lehce otevřenějšími, a převážně jen něco seberete, zmáčknete a posunete se dál. Místy hratelnost ozvláštňují puzzly, které jsou většinou jednoduché a příběh vás k jejich řešení jasně navede. Takže žádnou velkou výzvu  nečekejte, i přesto příjemně osvěží celkový průběh hry.

O něco horší jsou stealth pasáže. Nejsou naštěstí tak časté, aby zásadně kazily zážitek, ale působí dojmem, že tu jsou spíš do počtu. Nepřátelé se často pohybují podivně, při chůzi se zasekávají a působí toporně. Lokace jsou navíc hodně tmavé a skrývání v poměrně uzavřených prostorech je někdy matoucí. Občas je těžké si všimnout, kam je nepřítel natočený a jakým směrem se pohybuje. Kvůli tomu se vám může stát, že některé pasáže budete muset opakovat, aniž by šlo vyloženě o vaši chybu. Situaci navíc zhoršuje způsob nahrávání checkpointů. Po smrti se ocitnete v jakémsi snovém koridoru, kterým musíte projít dveřmi zpět do hry. Vizuálně je to efektní, prakticky už o něco méně.

Nakonec se mi ale vždy podařilo tyto pasáže poměrně rychle překonat. Nevyloženě k naštvání, ale působily nepromyšleně a měl jsem pocit, jako by je tam tvůrci přidali na poslední chvíli jen proto, aby hra mohla nést nálepku survival hororu. Nejde ale o gró zážitku, většinu času budete skutečně spíš objevovat svět a lokace.

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Vítejte u prvního dílu textového Indie Salónku. Někteří ostřílenější z vás si budou pamatovat náš nepravidelný YouTube seriál, ve kterém jsme s Rudou představovali různé zajímavé indie kousky, nové i starší. Tenhle koncept chceme znovu rozjet a jako bonus ho povést i v textové podobě na našem webu.

Každý týden bych vám tu rád v kratší mini recenzi či dojmech představil jednu nebo více zajímavých her, které vycházejí, případně už vyšly, a které jsem stihl v plné verzi zahrát nebo aspoň otestovat jejich demo. Do velkých recenzí se všechno nevejde, tohle je proto ideální způsob, jak dát prostor i titulům, na něž by se jinak nedostalo.

V dnešním prvním díle se zaměřím na hru, se kterou jsem před spaním a v krátkých pauzách strávil na Steam Decku nejvíc času: Rune Dice. Do rukou se mi dostalo Creator Preview demo, za které děkuji distribuční společnosti Kwalee.

Pokud vám název nic neříká, jde o směs lehkého RPG, roguelite a deckbuildingu. Nejblíž bych to přirovnal k něčemu mezi Balatrem a Dicey Dungeons, i když Rune Dice má vlastní ksicht. Jak už napovídá jméno, hlavní roli hrají kostky. V demu jsou k dispozici dva hrdinové (v plné verzi jich má být osm s různými třídami) a s jedním z nich se vydáte po mapě, kde vás čekají uzly s nepřáteli, truhly s lootem i obchodník. Cílem je prokousat se až k bossovi a cestou si chytře poskládat měšec s kostkami a drobná vylepšení, abyste vůbec měli šanci uspět. Na startu si zvolíte třídu – kouzelníka nebo rogue. Každá se hraje trochu jinak díky odlišnému poolu kostek: rogue má třeba kostku s jedem, kouzelník zase varianty, které umí léčit. Rozdíly nejsou jen kosmetické, styl hraní to reálně posouvá jinam.

Samotný boj je překvapivě jednoduchý a velmi návykový. Na hracím poli leží volně rozházené kostky a vy v každém kole hodíte svou kostkou (základně s hodnotou 1, vyšší hody odemknete vylepšeními). Snažíte se dotknout kostky se stejným číslem a tím je spojit – buď přímým hodem, nebo tak, že svou kostkou do jiné šťouchnete a fyzicky ji dotlačíte ke stejné hodnotě. Když spojíte dvě stejné hodnoty, vznikne kostka s vyšším číslem a obě spojené zároveň spadnou do fronty útoků, kde při vyhodnocení udělí poškození odpovídající své hodnotě.

Nově vzniklá vyšší kostka navíc „vyskočí“ a snaží se přiskočit k dalším stejným číslům, takže se vyplatí plánovat hody tak, aby měla kam doskočit a řetězit komba. Do toho se na poli objevují i speciální kostky: některé po spojení otevřou truhlu s bonusem, jiné vypustí blesk, otráví či poškodí náhodného nepřítele nebo jinak zahýbou situací. Takže je dobré nad hody a jejich dopadu trochu přemýšlet.

Mimo souboj si u obchodníka kupujete runy jako jednorázovou pomoc do boje (léčba, štít, krátkodobé boosty) a relikvie, které přidávají permanentní bonusy pro aktuální run, dokud neumřete. Mechanicky je to snadné na pochopení, ale pěkně to „kousne“ a nutí přemýšlet o pořadí hodů i volbě cílů.

Vizuálně hra sází na líbivý pixel-art s pohádkovým nádechem a doprovází ji příjemný soundtrack. Ideální je na krátké seance – jednu mapu v demu dáte zhruba do hodiny. Obsah dema je zatím střídmý: dva bossové (po poražení jednoho si můžete dát druhého) a jedna mapa. I tak to ale zabaví na hodiny, protože bosse pokořit není žádná procházka a vždycky máte chuť dát si „ještě jeden pokus“.

Pokud hledáte nenáročnou, ale silně návykovou hru, kterou můžete dávkovat po menších dávkách, Rune Dice doporučuji.

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

Goldilock One: The Mists of Jakaíra je ambiciózní akční RPG s prvky survival a open world průzkumu, které vzniká v rukou nezávislého brazilského studia Shed of Ideas. Hra se odehrává v temném, mrazivém světě na vzdálené planetě, kam je hráč vyhoštěn bez paměti a musí bojovat o přežití.  Dále pak odhalovat tajemství svého exilu a zároveň se vypořádat s nehostinnými podmínkami a nepřáteli, kteří obývají tuto krajinu. Tato kombinace sci-fi prostředí, RPG prvků a survival mechanik dává hře jedinečnou atmosféru, kterou by si fanoušci žánru rozhodně měli všimnout.

Hratelnost je založena na mixu soubojů typu hack ’n’ slash, strategického spravování prostředků a interakcí s NPC postavami. Nejde jen o bezhlavé mlácení nepřátel — boje vyžadují určitou úroveň taktiky, zvlášť proti silnějším protivníkům nebo bossům, kteří se objeví během cesty. Hráč má k dispozici více režimů boje, včetně kombinací se štítem nebo dvěma ručními sekyrami, a může upravovat svou výbavu pomocí speciálních krystalů, které dávají zbraním a brnění jedinečné vlastnosti.

Velkou součástí zážitku je interakce s NPC postavami a tvorba party, která může významně ovlivnit postup příběhem i možnosti v průzkumu. Některé z těchto postav lze získat jako společníky, které může hráč ovládat během soubojů a řešení hádanek, což dodává hře vrstevnatost a možnosti různých herních stylů. Hra také obsahuje dynamický narativní systém, kde rozhodnutí hráče ovlivňují vývoj příběhu a vztahy UV ostatními postavami, jenž posiluje pocit osobní volby a důsledků ve světě, který není zcela černobílý.

Svět Goldilock One je rozsáhlý a plný tajemství,  od mrazivých plání po komplexní struktury zapomenuté věznice. Průzkum je klíčový: nacházení surovin pro přežití a crafting může být důležité nejen pro výrobu léků nebo jídla, ale i pro zlepšení výbavy, která ti pomůže v dalších výzvách. Stejně tak hra podporuje kooperativní hraní, a to jak místní ve split-screen režimu, tak online prostřednictvím sdílené hry.

Projekt je zatím ve fázi Early Access s plánovaným plným vydáním v lednu 2026, takže současná verze může obsahovat méně obsahu a některé nedodělané prvky. Autoři se zaměřují na postupný vývoj s aktivní účastí komunity, která může formovat další aktualizace a přidávaný obsah. Demo verze je již dostupná a mnoho hráčů si ji už vyzkoušelo, což naznačují pozitivní první ohlasy z testování a festivalů, na nichž hru odborné poroty vyzdvihly.

Hlavní funkce:

Otevřený svět a průzkum: Nebegarde je rozlehlé území plné nebezpečí a záhad. Prozkoumejte rozmanitá prostředí, objevujte tajemství a uzavírejte spojenectví s NPC postavami, abyste zvýšili své šance na přežití.

Systém skupin a spolupráce: Ovládejte různé členy své skupiny, z nichž každý má jedinečné schopnosti, které lze kombinovat k překonávání výzev a řešení složitých hádanek.

Unikátní grafika a design: Vizuální styl, který kombinuje realistické prvky se stylizovaným uměním s cel-shaded efektem a evokuje estetiku grafických románů a komiksů.

Dynamický systém vyprávění a dilemat: Vaše rozhodnutí utvářejí svět kolem vás. Herní systém dilemat nabízí několik způsobů, jak plnit úkoly a řešit hádanky, s výsledky, které hluboce ovlivňují postup příběhu.

Hra vyjde 20. ledna 2026 a sledovat na Steamu ji můžeš ZDE

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

V tomto simulátoru prádelny začneš v malé provozovně, ale postupně se budeš propracovávat nahoru, vylepšovat vybavení, navrhovat stylový obchod a rozšiřovat své služby! Jsi připraven vlastnit nejlepší prádelnu na světě?

Laundry Store Simulator je nenáročný, ale překvapivě chytlavý simulátor řízení vlastního prádelenského byznysu, který tě nechá postavit malou prádelnu a postupně z ní vybudovat prosperující obchodní impérium. Hra vyšla v prosinci 2024 a od té doby si získala solidní hodnocení od hráčů – celkově má na Steamu velmi pozitivní recenze (téměř 90%) a hráči oceňují hlavně její jednoduchý, přesto uspokojivý herní loop, kde se pořád něco děje.

V Laundry Store Simulator začínáš s malým prostorem, pár pračkami a spoustou špinavého prádla. Tvoje práce je jasná – prát, sušit a vracet zákazníkům čisté a voňavé oblečení, ale jen tím to nekončí. Postupně si můžeš vylepšovat vybavení, kupovat výkonnější pračky a sušičky, investovat do automatizovaných stanic a žehlicích strojů a zvyšovat tak kapacitu i kvalitu služeb. Velmi si pochvaluji, že už samotný proces plánování a optimalizace obchodních operací dokáže být velmi návykový.

Hra má silný managementový prvek: rozhoduješ, kde investovat svůj omezený rozpočet, jak rozvrhnout prostor obchodu tak, aby zákazníci měli dobrý zážitek, a kdy je nejlepší čas najmout personál, který ti pomůže zvládat rostoucí množství úkolů. Najímání zaměstnanců je klíčové, protože když se hra rozjede, vlastníma rukama už toho moc nezvládneš, a schopný tým je rozdíl mezi prosperitou a stagnací.

Dalším příjemným prvkem je možnost designovat a upravovat svůj obchodní prostor. Můžeš vybírat dekorace, nastavit pohodlné posezení pro čekající zákazníky nebo přidat police s doplňkovými produkty, jako jsou prací prostředky a další drobnosti, které generují dodatečný zisk. Je super, že právě estetické vylepšování prostoru a přizpůsobování obchodu zvyšuje spokojenost s hraním a pocit vlastnictví.

Do hry jsou zakomponovány i kreativní prvky – například můžeš navrhovat vlastní motivy na trička a jiné textilie, které zákazníci ocení a které se ti vyplatí prodávat za vyšší ceny. To dodává simulátoru navíc jistou hloubku a tvůrčí aspekt, který přichází jako vítané osvěžení mezi rutinními úkoly.

Co se týče technického provedení, hra je vytvořena v enginu Unity a běží relativně hladce i na méně výkonných strojích. Přesto se najdou drobné chyby, jako je občasná neefektivní AI personálu nebo menší bugy při manipulaci s inventářem, které mohou občas zpomalit denní chod obchodu.

Celková komunita je však stále pozitivní a hráči hru hodnotí jako zábavnou a nenáročnou simulaci s dostatečným množstvím obsahu, aby tě u hraní udržela na delší dobu. Ti, kteří se budou věnovat obchodu pořádně hluboko, tak pocítí, jak se hra postupem času rozrůstá a odměňuje tě za plánování a efektivní řízení.

Hra vyšla 9. prosince 2024 a na Steamu si ji můžeš pořídit ZDE

I received a free review copy of this product from https://www.keymailer.co

Podívej se na trailer:

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej:

V Used Cars Simulator obchoduješ s ojetými nebo kradenými vozy, opravuješ a upravuješ je, jezdíš po okolí a prozkoumáváš otevřený svět! Rozvíjíš své podnikání, plníš úkoly a bavíš se s fyzikálním sandboxem!

Used Cars Simulator přichází s originálním konceptem, který kombinuje obchodování s ojetými vozy, jejich opravy a volné prozkoumávání otevřeného světa. Hra tě staví do role majitele malého bazaru, který začíná prakticky od nuly. S minimálními prostředky si musíš vybudovat reputaci, rozšířit nabídku aut a posouvat svůj podnik dál,  a to nejen chytře, ale hlavně ziskově.

Základ hratelnosti stojí na jednoduchém, ale návykovém cyklu: najít levné auto, zkontrolovat jeho technický stav, vyjednat co nejlepší cenu, provést potřebné opravy a následně ho prodat se ziskem. Kromě běžných oprav, jako je výměna dílů, lakování nebo čištění interiéru, hra umožňuje i úpravy, které navyšují hodnotu vozu. Samotný proces renovace je překvapivě detailní a uspokojivý – zejména pokud máš rád hry, kde z vraku dokážeš udělat něco, co by se dalo znovu pustit na silnici.

Velkým lákadlem je i otevřený svět, který není jen kulisou. Na mapě můžeš nacházet skrytá auta, opuštěné vraky nebo nabídky k rychlým obchodům. Nechybí interakce s postavami a různé menší úkoly, které ti přinášejí další možnosti výdělku. Některé aktivity mohou být i lehce nelegální, což dodává hře špetku adrenalinu – a také riziko, že se dostaneš do problémů s policií.

Ekonomika hry

Ekonomická stránka hry je překvapivě propracovaná. Musíš počítat každou investici, zohledňovat cenu dílů, čas strávený opravou a tržní hodnotu konkrétních modelů. Ne vždy se vyplatí vrhnout na první auto, které potkáš, a občas se může stát, že tě špatný odhad připraví o značnou část kapitálu. Hráče ale potěší možnost postupného rozšiřování zázemí, nákupu lepšího vybavení nebo najímání zaměstnanců. Jelikož je hra stále v předběžném přístupu, občas narazíš na technické chyby, nedodělané animace nebo prvky, které zatím nejsou dotažené. Na druhou stranu vývojáři vydávají pravidelné aktualizace a komunita aktivně navrhuje nové funkce. Je tedy pravděpodobné, že se hra bude postupně výrazně posouvat kupředu.

Co se týče obsahu, Used Cars Simulator už teď nabízí překvapivou porci aktivit – od vyjednávání cen až po složitější mechanické zásahy. Po určité době se ale může dostavit lehká repetitivnost úkolů, zejména pokud sázíš stále na podobný postup. To je ale obecný problém většiny simulátorů a rozhodně to neubírá na tom, že hra dokáže být velmi návyková.

Klíčové vlastnosti simulátoru ojetých vozů:

Obchodování a překupování aut

Příběh a úkoly

Fyzika a pískoviště

Nezákonné aktivity

Interakce s policií

Průzkum světa

Vylepšování a úspora

Hra na Steamu vyšla 9. dubna 2025 a pořídít si ji můžeš ZDE

I received a free review copy of this product from https://www.keymailer.co

Podívej se na trailer hry:

Reaguj na tento příspěvek a zapoj se do diskuze na Facebooku:

Ohodnoť tento článek, nebo ho sdílej: