Už od dob Hotline Miami miluji top-down zběsilé arkádové střílečky. Je sice pravda, že právě tahle série nastavila laťku velmi vysoko, a to jak hudbou, tak návykovou akcí, a proto jsem byl vůči Jackalovi lehce skeptický. Například všemi opěvovaný Hong Kong Massacre mi v době vydání přišel velmi průměrný. Do tohohle jsem tak šel obezřetně a musím přiznat, že tahle krvavá akce se opravdu povedla.
V hlavní roli je tu nájemný zabiják a docela velký magor, který je po celou dobu narvaný různými prášky a drogami. Aby toho nebylo málo, jeho parťákem je egyptský bůh Anubis. V rámci příběhu nejde o nic extra. Připodobnil bych to k takovému psychedelickému sledu různých scének, které mohou připomenout například Strach a hnus v Las Vegas zkřížený s Tarantinem. Celé dění se navíc vypráví skrze neanimované, ale dabované cutscény, které mají styl. I když jde opravdu o ne moc konzistentní sled výjevů, jako spojovák mezi akcí to postačí a zabaví.
Samotná akce je frenetická a baví. Jak už znáte třeba z Hotline Miami, cílem je vyzabíjet všechny v dané lokaci, přičemž samozřejmě schytáte jeden hit a je po vás. Do toho na vás běhají hordy nepřátel, a to jak s chladnými zbraněmi, tak třeba i s tágem od kulečníku nebo se střelnými zbraněmi, a vy se tomu musíte ubránit. Připravte se tak na časté opakování.
Pomocníky vám ale budou nejrůznější zbraně, ať už ty, které najdete v lokaci, nebo ty, které spadnou z mrtvých nepřátel. Najdete tu tak katanu, tágo od kulečníku, kterým mě mimochodem velmi bavilo nepřátele napichovat, pohrabáč, baseballku a další. Je tu poměrně velká škála různorodých zbraní, což mě bavilo. Samozřejmostí také je, že je můžete po nepřátelích házet a tím je omráčit, případně kopat nebo slidovat po zemi a tím je také srazit.
Poté, co někoho omráčíte, můžete provést i takzvaný finisher. Ten nejenže nabídne brutální animačku, kdy například nepříteli rozmlátíte hlavu o podlahu nebo ho napíchnete, ale zároveň se vám po určitém počtu provedení odemknou odměny. Ty jsou vyobrazeny jako tarotové karty, které vám po zapnutí dají bonus v daném kole. K dispozici je tak například zrychlení postavy, to, že nepřátelům upadnou zbraně, zpomalení času či zdvojení předmětů, které seberete. Tohle se mi upřímně líbilo. Když navíc level opakujete vícekrát po sobě, hra vám sama nabídne změnu zvoleného vylepšení, což udržuje hratelnost svěží.
Také jsem ocenil, že nepřátelé mezi sebou mají friendly fire, takže když někdo vystřelí nebo sekne, může trefit i svého parťáka. Je pravda, že NPC jsou tu občas trochu hloupější a někdy se podivně motají nebo kolem vás zvláštně krouží. I tak ale s různými typy zbraní dokážou poměrně dost zatopit. Docela mě bavilo i to, že když po omráčení nepříteli spadne zbraň, snaží se co nejrychleji sebrat nějakou jinou v nejbližším okolí.
Nedílnou součástí hratelnosti jsou i lokace. Ty jsou spolu s vizuálem obdařeny výraznou komiksovou stylizací a sytějšími barvami. Dostanete se tak do kasin, barů či na poušť a mně se to moc líbilo, stejně jako výborný soundtrack.
Za bezmála 15 eur mi to přijde jako dobrá cena. Je sice pravda, že hru, pokud nepočítáme větší záseky, dokážete dohrát zhruba za dvě hodiny. I tak si tu ale můžete změnit obtížnost. Já to hrál na normál a výzva mi přišla adekvátní.
Pro mě se jednalo o velmi návykovou a stylovou akční jednohubku, která sice příběhem nijak zvlášť neoslní, ale svou frenetickou akcí, brutalitou a nápaditou stylizací si mě bez problémů získala.