Když jsem zaslechl informaci, že polské vývojářské VARSAV Game Studios přichází se simulátorem včely, věděl jsem, že si jako budoucí včelař a zároveň vášnivý hráč musím tento kousek zahrát. Po dohrání jsem opravdu rád, že vydavatelství BigBen Interactive umožnilo poměrně malému studiu vydat tuto pohádkovou a zároveň edukativní hru. Jak zmiňuje zakladatel tohoto studia, největší inspirací jim byla dětská knížka Včelky. Jejich počin je proto zaměřený spíše na mladší publikum.

Pilně do práce

Narodíš se jako včelka v úlu ukrytým ve stromě uprostřed parku inspirovaným Central Parkem v NY. Poté co se seznámíš s ovládáním a mechanikou hry, předstoupíš před královnu a zjistíš, že tvojí celoživotní náplní bude role dělnice, kdy pomáháš všem zajišťovat dostatek potravy a zpracovávat med. Celý příběh totiž začíná tvým narozením a hra tě v pár úvodních minutách naučí létat po úlu a sbírat pyl, aby jsi  všem svým soukmenovcům zajistil dostatek potravy opylováním květin různých kvalit.

Příběhová kampaň, která ti zabere zhruba 3 hodinky, pojednává o těžkém životě včel v dnešní době. Například o tom, že když lidé chtějí zničit úl, je potřeba najít nový, nebo jak se včely musí tvrdě připravovat na zimu. Tvůj úl, který sídlí ve stromě uprostřed New Yorského Central Parku, sužuje totiž nebezpečí největšího škůdce a tím jsou samozřejmě lidé. Příběhová kampaň je hezky rozdělena do několika kapitol, během kterých musíš hledat nové útočiště a bezpečně se tam přesunout.

Létat jako včelka není ale tak úplně snadné, hra má totiž dost neohrabané ovládání. Musel jsem si zvednout sensitivitu myši na maximum a i tak to nebylo úplně ono a v některých pasážích jsem stále měl problém let ukorigovat. Další šok přišel ve chvíli, když jsem zjistil, že se má klávesou 1 zapínat “šestý” smysl, ale hra nepodporuje numerickou klávesnici. Před každým spouštění jsem si tak musel přepínat klávesnici na anglický jazyk. Myslím, že větší péče trochu ošemetnému ovládání by byla jen k prospěchu. Naštěstí hra podporuje i gamepad a tam věřím, je ovládání lépe vyřešeno, než na klávesnici a myši.

Život v parku

​Co se týče herního prostředí ten se mi zamlouval. Najdeš tu od zábavního parku, přes lesopark až po romantickou loděnici. Co se mi ale už moc nelíbilo, je pocit prázdného života a strojového chování lidí. Sami všichni víme, že když nám před obličejem letí včela nebo vosa, určitě tupě necivíme před sebe, ale snažíme se hmyz odehnat. Lidé včetně zvířat totiž nijak závratně nereagují na tvoji přítomnost a celé to budí dojmem, že se hra odehrává zrovna v době, kdy obyvatelé taktéž pilně pracují ve svých kanceláří.

Naštěstí ti kromě plnění příběhu hra nabízí i vedlejší aktivity jako jsou souboje, mini hru s tancem, létání skrz checkpointy, kde se neohrabanost ovládání ukazuje asi nejvíc a nakonec krátké příběhové vedlejší misí. Tyto mini-hry budou určitě skvělé při hře více hráčů. Za sebe ale musím říct, že po pár splněných úkolech se dostavil těžký stereotyp. Všechny úkoly jsou jak přes kopírák a nemáš moc velkou motivace je plnit. Pokud sis teda nedal za úkol splnit všechny achievementy. 

Když už jsem načal achievementy, zmíním se nich trochu více. Za každou aktivitu, kterou ve hře uděláš, ať už je to sběr pylu nebo splnění některého z úkolů, získáš zkušenosti. Za ty máš možnost si nakupovat různé kosmetické úpravy tvojí včelky jako například kovbojský klobouk nebo nahradit vzhled klasické včely medonosné na moderní včelí dron. Je to zajímavé zpestření, ale celé to vede jen k umělému natahování délky hry. Stejně tak máte v úlu “Trophy room”, kde si za zkušenosti můžete kupovat zlaté sochy hmyzu, který potkáte během svého včelího dobrodružství. Co se mě osobně líbílo je jakási hmyzopedie, kde postupně člověk odkrývá zajímavé fakta o všem hmyzu co potká. Jen by nebylo na škodu mít tuhle encyklopedii trochu přehlednější.

Děti si mají kde hrát

Pokud vezmu v potaz krátkou herní dobu, kdy hlavní příběh i se zhruba polovinou vedlejších aktivit mi zabral necelých 5 hodin, hmyzopedie, kde se dovíš něco zajímavého o objevených zvířatech a v neposlední řadě nespočet zajímavých faktů během loadovacích obrazovek, tak mi z toho vyjde, že je tento titul opravdu zaměřený primárně pro vnímavé děti, ale taky dospělý, který by se rádi, alespoň na chvíli, do těchto bezstarostných let vrátili. Hra tak nabízí i lehkou obtížnost, kdy ze všech aktivit zmizí časový limit a soubojový systém se omezí pouze na klikání levého a pravého tlačítka myši. Je to samozřejmě dobře, protože v dnešní době nemáme moc takovýchto titulů, u kterých se mohou i menší děti učit zábavnou formou.

Pusť si Rudův gameplay otvírák zde:

Závěrečné hodnocení